Chaos v týmových soutěžích. Češi letos doma neuvidí Fed Cup ani Davis Cup

- Jakub Slunečko

Právě skončený ATP Cup obnovuje diskuze o chaosu v tenisových soutěžích, které jsou nyní nepřehledné pro hráče i fanoušky. Vše navazuje na už dříve oznámený konec tradičního formátu Davis Cupu a Fed Cupu – pro české fanoušky jde to o to bolestivější záležitost, protože letos v domácím prostředí neuvidí ani jeden fedcupový či daviscupový zápas.

Tenis se nachází ve velkém a krkolomném přelomu týmových soutěží. V těchto dnech doznívá dojem z prvního ročníku obnoveného ATP Cupu, který se odehrál na začátku roku v Austrálii. Titul získali Srbové. Tuto akci lze pokládat z pohledu organizátorů za úspěch – přilákal světovou špičku (vynechal jen Roger Federer), diváky a nabídl mnohem větší tenisovou kvalitu než zrušený Hopman Cup, který ATP Cup částečně nahrazuje. Finálová dvouhra mezi Novakem Djokovičem a Rafaelem Nadalem budiž toho důkazem.

Avšak přinesl také množství kritiky z úst hráčů. Do týmu každé země totiž byli nominování jen tři nejlepší tenisté, z toho jen první dva s reálnější šancí hrát singlové zápasy. A tak vznikaly paradoxní situace, kdy o hodnotné prize money i body do žebříčku hrál na ATP Cupu třeba 557. hráč světa Aleksandre Metreveli z Gruzie (dvojka své země), zatímco 18. hráč světa Andrej Rubljov jako třetí hráč Ruska ostrouhal.

Kvůli ATP Cupu se navíc na druhou kolej dostaly další paralelně pořádané ATP turnaje i ženský WTA podnik v Brisbane, který se v tomto australském městě hrál současně právě s ATP Cupem. 

ATP Cup ale nejspíš jen díky Austrálii zaznamenal dostatečný divácký úspěch. A to by ještě nejspíš dorazilo o dost víc lidí, kdyby se Austrálie právě nepotýkala s nejrozsáhlejšími požáry, které kdy země zaznamenala. I tak ATP Cup navštívilo asi dvakrát více fanoušků než první ročník „nového“ Davis Cupu, který se loni odehrál ve Španělsku. 

Ten byl kritizován nejenom pro nezájem fanoušků, ale i nesmyslné plánování, kdy zápasy končily třeba ve 4 hodiny ráno. 

Alternativu nabízí jako konkurenční produkt právě ATP Cup. Jenže se jeho zavedením jen vznikl pro většinu fanoušků i hráčů nepřehledný myšmaš, kdy se obě mužské týmové soutěže vzájemně duplikují a navíc se hrají v rozmezí šesti týdnů, do kterých ještě spadají dovolené většiny hráčů.

„Takto to dál není možné. ITF a ATP se musí dohodnout na vzniku jedné velké mužské týmové soutěže. Pro všechny je toto jenom zmatek a navíc se hraje skoro v jednom měsíci, což je neudržitelné,“ řekl po konci ATP Cupu Rafael Nadal.

Jen další olej do ohně pobouření, které prvotně vyvolala krkolomná snaha ITF o modernizaci formátu Davis Cupu a Fed Cupu. Jak už Mezinárodní tenisová federace dříve rozhodla, Davis Cup se i v roce 2020 odehraje ve formátu pouhých 12 kvalifikačních zápasů v domácím prostředí (Češi hrají 6.–7. března na Slovensku) a poté bude v listopadu opět následovat týdenní finále na „neutrální“ půdě v Madridu.

Ještě o poznání bolestivější pro české fanoušky je ale momentálně změna Fed Cupu. Ten letos nově podobně jako Davis Cup čekají v domácím prostředí pouhá kvalifikační kola a poté velké dubnové finále s dvanácti týmy opět na neutrální půdě v Budapešti. Češky do kvalifikace nemusí, mají zajištěný přímo start ve finálové fázi díky divoké kartě.

Atraktivní čtvrtfinálové, semifinálové či finálové domácí duely v zaplněné O2 aréně už jsou nejspíš nadobro pryč.

S tím logicky skončilo i dlouholeté angažmá agentury Česká sportovní, která po řadu let na špičkové úrovni pořádala fedcupové i daviscupové zápasy a zajišťovala jejich marketing. „Momentálně již není co organizovat – všechna práva na velká finále se přesunula pod správu ITF, která je následně delegovala zahraničním subjektům. Zajištění vlastní účasti našich reprezentačních týmů v Bratislavě a Budapešti bude v kompetenci Českého tenisového svazu. Proto nebyl důvod smlouvu, která letos odmaturovala, znovu uzavírat,“ uvedla Kateřina Kocourková, generální sekretář svazu.

Jedinou nadějí pro české fanoušky jsou případné domácí kvalifikační zápasy někdy v budoucnu. Letos ale na žádný z nich nedojde. A tak dobrou zprávou je snad jen to, že ani Bratislava ani Budapešť nejsou pro věrné české fandy tak daleko. Vždyť jako doma se naše národní týmy cítily v Chile, na Floridě i v Kazachstánu. Ale co naplat, atmosféra, jaká byla ve vyprodané O2 areně, tu nenajdeme nikde na světě.