Jak byste zhodnotila poslední měsíc?

Výhra v Cincinnati byla skvělá. Byl to náš sen konečně uhrát na grandslamu nějaký lepší výsledek.  Jsem ráda, že jsem v New Yorku navázala na své výkony ze Cincinnati. K titulu na US Open chyběl kousek, ale myslí, že i to finále je veliký úspěch. Hodně mi to do budoucna pomůže.

Co jste si prožila po finále? Jaký jste měla program?

Od finále se toho zas tolik neudálo. Já jsem se jen přesunula domů a tohle je první akce, co mám a asi i poslední (úsměv). Ty dva týdny v New Yorku mi vzaly poměrně dost sil. Bylo to náročné, počasí, cestování a hlavně zápasy. Nejvíc sil mi vzal ten poslední zápas. Dám se do pořádku a připravím se na další turnaje.

Co jste si koupila v New Yorku?

Koupila jsem si hodně věcí (úsměv). Kabelky, boty, oblečení (úsměv).

Jak budete odpočívat?

Určitě si nevezmu dva týdny volno, čeká mě turnaj v Tokiu, takže o víkendu už odlétám. Nyní budu mít pár dní volno, ale  pak už se začnu zase připravovat. Dnes jsem se byla projít po městě, po nákupech. Chci navštívit rodiče a taky si na chvílí v klidu lehnu.

Na finále jste neměla nikoho z rodiny. Proč tomu tak bylo?

Popravdě, moc jsme nečekali, že porazím Serenu, takže jsme na to nebyli připraveni. Poté už se tam dostat nedalo, aby tam byli včas na finále. Sledovali to v televizi, podporovali mě z domova. Já jsem navíc zvyklá být sama, takže v tom problém nebyl. Samozřejmě na to finále bych je tam ale měla ráda.

Po tom úspěchu, poznávají Vás lidé více na ulici?

Docela dost lidí mě teď zastavuje, je to většinou příjemné. Zatím to byly samé pozitivní věci, gratulovali mi.

Budete po tom výsledku pod větším tlakem? Asi se teď bude čekat, že Plíšková bude všechno vyhrávat.

Úplně to takhle nevnímám. Myslím, že už minulý rok, co jsem se dostala do desítky, tak už to tak všichni brali. Když se mi letos ze začátku roku úplně nedařilo, tak to všichni řešili. Na to už jsem si zvykla a  nebudu to takhle brát.

Kdybyste měla vypíchnout jeden zápas, kterého si na té americké šňůře nejvíc ceníte, který by to byl?

Vybrala bych dva zápasy. Ten první by bylo finále v Cincinnati. Ve finálových zápasech se mi totiž předtím příliš nedařilo a s Kerberovou jsem dvakrát prohrála. I když měl ten zápas poměrně hladký průběh, tak si toho výsledku moc cením. Druhé utkání bych zvolila to proti Venus Williamsové na US Open, to  byl hodně těžký zápas. Obě jsme hrály dobrý tenis, bylo to hodně vyrovnané. Odvrátila jsem mečbol, takže to byl asi nejtěžší duel celého US Open, pokud nepočítám prohrané finále.

Jak to bude s oslavou?

Zatím to teprve probíráme a snažím se to dát dohromady. Možná něco proběhne než odletím do Asie.

Vy jste říkala, že nejste moc zvyklá slavit Vaše tenisové úspěchy...

Nejsem, ale takový úspěch tady ještě nebyl, tohle by se možná oslavit mohlo (úsměv).

Berete ten úspěch jako satisfakci za to, jaké se po Vašem odhlášení z olympiády rozeběhly diskuze?

Asi to lépe vyjít nemohlo. Z olympiády jsem se odhlásila z určitých důvodů, spousta lidí na mě tehdy změnila názor a možná mě i přestali mít rádi. Věřím, že tímhle úspěchem se to zase otočí, lépe to asi dopadnout nemohlo.

Co vám daly ty poslední úspěchy? Jak to ovlivnilo Vaší hru a sebevědomí?

Myslím, že se zvedlo všechno. Jde to ruku v ruce, když se Vám daří, tak si víc věříte a porážíte dobré hráčky. Poslední dobou se mi dařilo a prohrála jsem vlastně až poslední zápas. Myslím, že celá má hra se za  poslední měsíc dost posunula. Ať už to byla hra od základní čáry nebo na síti, kde myslím, že jsem se
hodně zlepšila. Udělali jsme velký kus práce, věnovali jsme tomu dost času. Zjistila jsem, že můžu hrát i odzadu a není to jen o tom mém servisu. Podání k mé hře samozejmě potřebuji, ale dokážu hrát i bez něj.

Plíšková exluzivně pro Tenisový svět: Chtěla bych na tento úspěch navázat i na dalších turnajích, cílem je Singapur

Karolína Plíšková se do Prahy vrátila jako grandslamová finalistka. Jaký je to pocit?

Je to něco neuvěřitelného. Už v New Yorku jsme byli s celým týmem hrozně nadšení z toho, jak se to povedlo, a že to je opravdu jeden z nejlepších výsledků, co já jsem kdy udělala. A teď s tím, že to můžu oslavit s mojí rodinou o mýma blízkýma, je to opravdu neuvěřitelný pocit.

Pár dní od finále již uteklo. Začíná vám postupem času docházet, jaký úspěch to vlastně je?

Zatím ani ne. Samozřejmě tím, že se to trošku řeší a spousta lidí mě zastavuje a gratuluje mi, tak trošku ano, ale já jsem taková, že si to úplně nějak nepřipouštím a beru to jako, nechci říct jako finále normálního turnaje, je to obrovský úspěch, ale zatím si to úplně tolik neuvědomuji.

Kolik gratulací už přišlo?

Gratulací přišlo hodně hned v ten den, co jsem to finále dohrála. A vůbec v celém tom týdnu, co jsem tam hrála. A jak jsem říkala, teď mě dost lidí zastavuje a gratulují mi. Nyní jsem měla tiskovou konferenci a všichni tady přišli. Všichni mí sponzoři a mí známí mi pogratulovali, takže to bylo moc hezké.

Není pro vás už těžké zvykat si na to, že vás na ulici všichni poznávají? Nemá to i tu druhou stránku?

Pro mě to není nic nového. Děje se to už delší dobu, takže jsem si na to zvykla, a samozřejmě to k tomu tenisu a k úspěchu patří.

Je grandslam v New Yorku vaším nejoblíbenějším?

Já už jsem říkala, že mým nejoblíbenějším byl vždycky Australian Open, ale vzhledem k tomu, že jsou oba na betonu, tak jsou asi dva moje nejoblíbenější. A tím, že se mi tam teď takhle dařilo, tak to asi možná bude do budoucna jeden z mých nejoblíbenějších grandslamů.

Jak na něj budete vzpomínat? I vzhledem k tomu, že jste na něm porazila obě sestry Williamsovy na jejich domácí půdě…

Byly to samozřejmě dva neskutečné výsledky, neporazila jsem je do té doby ani jednou. Toho si moc vážím. Porazit na centru obě ségry, to se moc hráčkám přede mnou nepodařilo, takže to byl určitě velký úspěch.

Předtím jste na grandslamech prošla vždy „jen“ do osmifinále. Jak byly ty zápasy těžké v tom, že byly pro vás nové?

Do tohoto grandslamu jsem neprošla přes třetí kolo, takže to byl vždycky můj cíl, ale samozřejmě jsem nedoufala v to, že se dostanu hned do finále. Takže obrovský úspěch. A já věřím, že na něj na dalších grandslamech, které budou, naváži.

Jaký je to pocit nastupovat na centrální dvorec k finále grandslamu? Dá se to vůbec popsat?

Myslela jsem si, že budu hodně nervózní. Byla jsem vlastně před zápasem, ale potom už to ze mě spadlo a snažila jsem se to vzít jako normální zápas, protože samozřejmě tam jdete na ten kurt, že chcete vyhrát, takže tam nějaké nervy úplně nepatří. Ale asi to docením až časem.

Co nyní dále? Kam se plánujete posouvat?

Teď mě čeká šňůra turnajů v Asii, takže bych chtěla uspět i tam a navázat na výsledky, které jsem měla teďka, i na dalších turnajích. Bude to asi docela těžké, ale chtěla bych se o to pokusit. Cíl pro letošní rok je samozřejmě Singapur.

Kolik zkušeností jste na americké šňůře nabrala? Ať už v Cincinnati nebo v New Yorku?

Porazila jsem tam spoustu dobrých hráček a porazila jsem tam všechny hráčky, které byly v žebříčku za mnou. Takže myslím, že líp to dopadnout nemohlo a tím, že jsem porazila pět hráček z TOP 10, tak je to obrovský úspěch a chtěla bych na to navázat i na dalších turnajích. Zkušenosti jsem získala takové, že vlastně vím, že když hraji dobrou hru, můžu porazit všechny.