Allertová kvůli Melbourne nervózní nebyla. Účast si zajistila i díky kamarádce

- David Schlegel, Marek Bartošík

Na závěr rozkouskované sezóny se Denisa Allertová dočkala sladké tečky, když si díky postupu do druhého kola na turnaji v Lucemburku zajistila účast v kvalifikaci Australian Open 2020. Česká tenistka si v utkání proti Mandy Minellaové vybrala i kus štěstí, když za stavu 5:6 v tiebreaku třetího setu odvrátila mečbol i za pomoci jestřábího oka.

Denisa Allertová odehrává při mečbolu soupeřky úder a rozhodčí hlásí aut. Šestadvacetiletá Češka se však s výrokem sudích nesmíří a zkouší jestřábí oko. To ukáže, že byl míček skutečně dobrý. Allertová následně zahrává šťastné prasátko, otáčí rozhodující tiebreak prvního kola na turnaji v Lucemburku a vítězí v epické třísetové bitvě nad Mandy Minellaovou 6:7(7), 7:6(5) a 7:6(6).

Dalo by se říct, že jestřábí oko mělo v daném momentu cenu zlata. Vždyť Allertová, jak sama potvrdila v exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět, hrála na svém posledním letošním turnaji o místo v kvalifikaci Australian Open 2020. Usměvavá Češka si účast v Melbourne díky postupu do osmifinále turnaje v Lucemburku a zisku klíčových 30 bodů zajistila.

Deniso, jak jste tříhodinovou bitvu zvládla fyzicky?
Zápas byl opravdu náročný. Je logické, že jsou bolístky na mém těle znát. Jsem ráda, že mě nějak víc netrápila ploténka. Obávala jsem se toho, jak v následující den vstanu, ale celkem to jde.

Při mečbolu soupeřky jste zahrála vítězný úder na lajnu, ale sudí vám ohlásila aut. Byla jste si jistá, že míček skončil v kurtu, když jste si brala jestřábí oko?
Za tak důležitého stavu by byl hřích si jestřábí oko nevzít. Viděla jsem, že je ten míč sporný, určitě to nebyl jasný aut. Nebyla jsem si jistá, jak to dopadne. Doufala jsem, že to bude v můj prospěch, což se díkybohu stalo.

Výhrou jste si definitivně zabezpečila účast v kvalifikaci na Australian Open, kde jste byla v roce 2018 v osmifinále. Myslela jste i na tuto metu?
Samozřejmě jsem o tom věděla. Snažila jsem se na to moc nemyslet, pod tlakem jsem se necítila. Brala jsem to tak, že si to buď uhraju, nebo ne. Jsem za to ráda.

Soupeřka měla v hledišti velkou podporu, jaký to na vás mělo dopad?
Soustředila jsem se na sebe a ustála jsem to dobře. Už před zápasem jsem počítala s tím, že fanoušci budou domácí hvězdu tlačit.

Před pěti lety jste právě v Lucemburku zažila průlom, když jste postoupila z kvalifikace až do semifinále. Zamilovala jste si to místo?
Hraje se mi tady dobře a sedí mi to. A hezké vzpomínky ze začátků na okruhu určitě hrají svou roli. (úsměv)

Společně s vámi je v dějišti turnaje Adéla Jarošová. Jaká je její funkce a jak váš tým nyní vypadá?
Adéla je moje nejlepší kamarádka. Jsem moc vděčná, že mě občas může doprovázet na turnaj a povzbuzovat mě. Přece jenom je lepší někoho s sebou mít, jelikož teď nemám trenéra. S Adélou se známe od dětství, rozumíme si. Je s ní velká pohoda, svědčí mi to. Kromě fandění mi pomáhá i s tréninky a občas i s taktikou. Samozřejmě to tak ale nelze dělat dlouhodobě.

Letos jste vyhrála v hlavní soutěži turnaje WTA na čtvrtý pokus teprve první zápas. Čekala jste po návratu po zranění od sebe více?
Cíle jsem si moc nedávala. Byla jsem ráda, že vůbec můžu hrát, protože to vypadalo, že budu muset jít na operaci. Naštěstí jsem se jí vyhnula. Doufám, že ploténka vydrží, protože nikdy nevím, kdy se to může vrátit. Musím být opatrná.