Cítím se skvěle, říká Jebavý po titulu v Comu a sní o grandslamu

- Daniel Kubelka

Dlouhý návrat na kurty si za poslední rok prožil Roman Jebavý. Šestadvacetiletý tenista si loni v srpnu v Liberci vážně poranil koleno a od letošního února se pomalu vrací do tenisového kolotoče. Po počátečních nezdarech si v posledním měsíci zahrál třikrát deblové finále challengeru, přičemž poslední neděli v italském Comu konečně zase ochutnal pocit turnajového vítězství!

Třetí srpen v životě Romana Jebavého asi nemůže mít paradoxnější příchuť. Před rokem v tento den se podrobil operaci zraněného kolena, na den přesně o rok později si zase vychutnal jaké to je zvítězit na challengeru.

„Je to skvělý pocit zase vyhrávat. Loňská operace mě hodně zbrzdila, byl jsem na žebříčku nejvýše v kariéře (102. příčka ve čtyřhře – pozn. redakce), mohl jsem se dostat do stovky a hrát větší turnaje. Pak jsem ale na sedm měsíců ze všeho vypadl,“ popsal Jebavý jak ho zranění přibrzdilo v rozletu a pokračoval.

„Začátky byly dost těžké. Moc se mi nedařilo, neměl jsem odehráno moc zápasů a tak jsem se trápil. Do toho jsem měl docela i smůlu. Věřím ale, že se to nyní otočilo a budu předvádět i nadále hru jako v posledním měsíci.“

Jebavý se za poslední měsíc představil ve finále v Trnavě a italském Cordenons, uspěl však až napotřetí o kus dále v Comu. Že by se však předchozími neúspěchy v posledních zápasech turnaje trápil, to se říci nedá.

„Tlak jsem na sobě necítil, byl jsem rád i za ta finále. V Trnavě nás soupeři překvapili svým výkonem, spíše mě mrzel turnaj v Cordenons, kde jsme ve finále byli celý zápas lepší. Mohli jsme tam se Zdeňkem Kolářem vyhrát ve dvou setech. Dvakrát jsme si neuhráli servis za stavu 40:15, v supertiebreaku při skóre 9:8 tomu chybělo pár centimetrů,“ popsal Jebavý smolný průběh předchozího turnaje.

V Comu už se ale psal jiný příběh. Jebavý společně se Slovákem Andrejem Martinem suverénně propluli do finále a ani tam nenašli přemožitele. „S Andrejem jsme si dobře sedli. Dokázali jsme diktovat hru i v zápasech, ve kterých jsme nebyli favorité. To jsme byli naopak ve finále, kde se nám však nevydařil první set po jejich dobrém začátku. To nás ale naštěstí nepoložilo, ale spíše vyhecovalo. Ve druhé sadě se je nám pak podařilo brejknout a od té doby už jsme byli lepšími hráči na kurtu. Supertiebreak jsme už zahráli výborně,“ zhodnotil český tenista stručně průběh turnaje a finálového zápasu proti dvojici Langer, Melzer.

S čím se musí Jebavý i díky propadu na žebříčku způsobeném skoro třičtvrtě roční pauzou potýkat, to je nestálost deblových parťáků. Od svého návratu nakurty před půlrokem už jich vystřídal dvanáct!

„Po výsledcích za poslední měsíc už se mi ozvalo pár hráčů, že by měli zájem o trvalejší spolupráci, ale ještě se necítím na nějaké rozhodnutí. Zatím to nechám tak, jak to je. Určitě bych to ale nechtěl střídat tak často jako v posledních týdnech,“ narážel šestadvacetiletý Čech na fakt, že na posledních osmi turnajích nastoupil vždy s jiným spoluhráčem.

S kým se mu však hrálo nejlépe? „Výborně se mi hrálo se Zdeňkem Kolářem v Cordenons a také tady v Comu s Andrejem. Samozřejmě nesmím zapomenout na Honzu Šátrala, se kterým toho mám odehráno nejvíc a je to můj nejlepší kamarád na okruhu,“ narážel Jebavý na spolupráci s českým objevem letošního US Open.

Po titulu v Comu se přímo nabízelo pokračování spolupráce s Andrejem Martinem, který zamířil na turnaj do španělské Sevilly. Roman Jebavý má však pro tento týden jiné plány. „Budu hrát 1. ligu za Liberec. Andrej se mě na Sevillu ptal. Kdybych neměl ligu v plánu dříve, asi bych s Andrejem ve Španělsku hrál.“

Od pondělí první liga v Liberci, ale jaké jsou plány Romana Jebavého do příštích týdnů. „Banja Luka, Sibio, Řím, tam budu hrát s Honzou Šátralem. Poté bych měl odletět na dva turnaje do Maroka, kde jsem už předběžně domluvený s Andrejem Martinem. A pak bych chtěl zkusit ATP v Moskvě po boku Jiřího Veselého,“ vyjmenoval stručně český tenista svůj nejbližší program. Na všech uvedených turnajích by také rád zkusil i kvalifikaci ve dvouhře, pokud to zdravotní stav Jebavému dovolí.

Právě moskevský turnaj, ale podniky vyšší kategorie jsou Jebavého hlavní motivací. „Rád bych hrál ATP turnaje častěji, k tomu ale ještě potřebuji zlepšit žebříček. Cítím ale velkou šanci, ještě dalších šest měsíců neobhajuji žádné body a tak by se to mohlo podařit.“

Jebavý už se letos měl představit na ATPčku v Umagu s Jiřím Veselým, tam si ale český pár vybral smolnou chvíli. „Jirka se tam bohužel zranil v singlu a do debla nastoupit nemohl. Byla to o to větší škoda, že jsme měli super los. Hodně nás to mrzelo, ale takový je sport a s tím se prostě nedá nic dělat,“ nevěšl hlavu český tenista a pokračoval. „Musím jen počkat na další šanci a doufám, že přijde. Věřím, že se dá Jirka zdravotně do pořádku, protože ho teď zase zdraví trápí, a že si spolu zahrajeme v Moskvě a trochu si spravíme chuť po Umagu.“

Výborná forma Jebavého v posledních týdnech se neodráží jen na postavení v žebříčku, ale také na jeho herním sebevědomí. „Jde to samozřejmě znát. Když jsem se vracel na kurty, občas jsem cítil, že to nejsem úplně já. Dost jsem se na kurtu hledal, až jsem z toho byl občas zoufalý. Vydržel jsem ale a doufal, že se to zlepší,“ neztrácel vítěz pěti challengerů ve čtyřhře naději.

Kromě deblu by ale Jebavý nerad zanevřel také na dvouhru, tam to ale není s ohledem na jeho operované koleno tak jednoduché. „Ve dvouhře se člověk musí hýbat na sto procent, navíc dnes i v kvalifikaci challengeru je ta úroveň hrozně vysoká. Odehrál jsem ale pár dobrých zápasů v lize, pak se mi zadařilo v Trnavě. Poté jsem chtěl pokračovat, ale přišla finále ve čtyřhře, takže jsem nestíhal kvalifikace. Rád bych to ale zase zkusil a uvidíme, jak se mi bude dařit.“

Díky finálovým tažením posledních týdnů odehrál Roman Jebavý poměrně dost zápasů, na odpočinek ale nyní nemyslí. „Hrál jsem teď čtyři týdny v kuse a to není v tenise nic neobvyklého. Koleno docela drží a já se budu modlit, aby to tak zůstalo. Pauzu jsem měl kvůli zranění sedm měsíců, takže teď chci odpočívat až po sezoně,“ dodal s úsměvem šestadvacetiletý tenista.

Sezóna končí až za několik málo měsíců, jaké jsou ale cíle? „Kvůli zranění jsem málem vypadl ze žebříčku, naštěstí jsem ale na poslední chvíli zabral a tím si zaručil starty na challengerech. Pozici mám nyní paradoxně díky tomu zranění výbornou, až do července neobhajuji skoro žádné body. Rád bych ji tak nasbíral co nejvíc a příští rok hrál častěji na turnajích ATP. Sen je samozřejmě zahrát si na grandslamu,“ netajil se Jebavý asi hlavní motivací pro příští sezónu.

Když už byla řeč o grandslamu, musela přijít řeč i na velký úspěch Jana Šátrala na US Open, velkého kamaráda Romana Jebavého. „S Honzou jsme denně v kontaktu a tak jsem to prožíval na dálku s ním. Je to neskutečné, co dokázal, že využil šanci, která se mu naskytla. A pak se mu splnil sen, když si zahrál s Gaelem Monfilsem na stadionu Arthura Ashe. Tam si nezahraje každý,“ uzavřel rozhovor Roman Jebavý.