Veselý málem prohrál s 37letým veteránem. Byl jsem v psychické křeči, nechápal

- Johan Čáp

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Nejlepší zápas celé kvalifikace. Takto povětšinou hodnotili zarytí fandové tenisu páteční utkání Jiřího Veselého. A nutno uznat, že laický pohled souzněl s pohledem odborným. Plné tribuny, zájem novinářů, elektrizující atmosféra. Prostě parádní tříapůlhodinová bitva, která se na podobné úrovni vidí jen málokdy. Proti Jiřímu Veselému nastoupil populární 37letý Ital Paolo Lorenzi, který českého tenistu málem po neskutečném výkonu na kurtu vyřadil.

Odepisovat Paola Lorenziho ještě před zápasem, to by bylo velice neuctivé. I přes ročník narození 1981 je to hráč, který letos dokráčel do finále dvou challengerů. Který udivuje tenisovou komunitu svým neutuchajícím zápalem a energií na kurtu. Který poráží své mladší konkurenty jak na běžícím páse.

V New Yorku mohl být dalším v řadě Jiří Veselý. Přesto tomu ale dlouhou dobu nic nenasvědčovalo. Ano, byla to bitva o každý míček. Dlouhé výměny, parádní esa. O divácky atraktivní momenty rozhodně nebyla nouze. Přesto měl o generaci mladší český tenista stále relativně navrch. „Bylo to jenom o mně, jestli ho mentálně ustojím, nebo ne,“ uvažoval po zápase český tenista.

Ten vyhrál po takticky zvládnuté koncovce první sadu, v té druhé dokonce vedl 5:3 a 30:0 při vlastním podání. Ale konec ještě rozhodně na řadu nepřišel. Lorenzi Veselého ve stejném gemu ještě brejknul a získal další dva gemy. „Když jsem chtěl dobře zaservírovat, tak jsem toho kvůli psychické křeči nebyl schopný. Nebyl jsem se schopný vůbec uvolnit. Totálně jsem ztratil pohodu a set mi potom utekl,“ nechápal prostějovský odchovanec.

I ve třetí sadě dělal Ital hnaný americkým publikem Veselému neuvěřitelné problémy. Český tenista si nebyl jistý žádným podáním, přesto dostal za stavu 5:4 šanci na mečbol. Leč nevyužil ji. „Tam měl přijít místo lobu průpal,“ byl si vědom po zápase.

Utkání tak dospělo do neuvěřitelně emotivního závěru, kdy každý gem trval v průměru okolo sedmi minut. Veselý si však koncovku tiebreaku s obrovským štěstím pohlídal. A jeho radost na konci byla nespoutaná. Hurónský křik se mísil s potleskem tribun, které vzdávaly hold i 37letému Lorenzimu.

„Má svůj věk, ale rozhodně mě nepřekvapil. Všichni na okruhu ho známe. Je to silný běžec, skvělý antukář. To je jeho silná stránka. Hrál přesně to, co jsem čekal. Nicméně mě někdy překvapil jeho servis, měl neskutečné podání na střed,“ skládal Veselý po zápase soupeři komplimenty.

„Jsem fyzicky i psychicky úplně vyřízený. V závěru jsem dostával křeče. Na konci už byla moje hra příšerná, nemohl jsem opřít skoro o nic,“ hledal Veselý slova. Jeho cesta kvalifikací i přes infarktový závěr nakonec skončila až vytouženým postupem do hlavní soutěže.

„Moc si postupu cením. Mám za sebou těžké období, kdy jsem měl spoustu zdravotních problémů,“ připomněl český plejer svůj náročný rok, který začal loňské léto natrženým tříslem a neúčastí právě na US Open. Od letošního Wimbledonu, kde došel až do třetího kola, ale zažívá znovu progres. „Že jsem se kvalifikoval podruhé v řadě na grandslam je jen ukazatel toho, že patřím minimálně do elitní stovky. Já samozřejmě věřím, že i výš,“ doufá Veselý.

Potvrdí se jeho slova už na US Open?

US Open, New York (USA, 57 238 700 USD, tvrdý povrch)
Finále kvalifikace mužské dvouhry
Paolo Lorenzi (ITA, 136.) – JIŘÍ VESELÝ (140.) 4:6, 7:5, 6:7(2)