Rebelka i poctivá studentka. Bouzková oslaví premiérové vítězství učením

„Výborně! Děkujeme!“ rozléhalo se kolem kurtu č. 9 v All England Clubu. Pochvala patřila Marii Bouzkové, která poprvé v kariéře vyhrála zápas v hlavní soutěži grandslamu.

A hned na Wimbledonu! Dvacetiletá Češka přitom po neúspěchu ve finále kvalifikace spřádala plány na odpočinek a další turnaje. Pak se ale – stejně jako v Paříži – sama vylosovala a stala se šťastnou poraženou (anglicky „lucky loser“).

Po suverénním triumfu 6:3 a 6:3 nad Monou Barthelovou je z Bouzkové nadšená vítězka a účastnice druhého kola nejslavnějšího tenisového turnaje.

Musíte se cítit v sedmém nebi. Je tohle největší den vaší kariéry?
Cítím se výborně. Máte pravdu, je to nejhezčí den mé kariéry a dnes si to budu užívat. Viděli jste, že jsem měla v očích pár slz. Myslím, že to k tomu patří. První grandslamové výhry – zvlášť na Wimbledonu – si vážím. Od zítřka se už ale budu soustředit na další soupeřku.

Skutečně existuje kouzlo Wimbledonu?
Určitě. Je to nejvíce speciální grandslam. Poprvé jsem tu v hlavní soutěži. Vrátily se mi vzpomínky na finále čtyřhry juniorek, které jsme tady hrály (v roce 2014; pozn. red.).

Zápas proti Barthelové vám vyšel, hrála jste dost agresivně…
Na začátku jsem byla nervózní, pak jsem se uvolnila. Soupeřka si zrovna tolik nevěří, čehož jsem naplno využila. Poslední hru jsem hodně dobře odservírovala. Snažila jsem se být za všech okolností agresivní, právě díky tomu jsem otočila stav 1:3 ve druhém setu.

U kurtu se sešlo mnoho českých fanoušků i s vlajkami. Vnímala jste je?
To bylo krásné. Všimla jsem si toho už po prvním míčku, který jsem vyhrála. Úplně se to tam rozjásalo. Soupeřka takovou podporu určitě neměla.

Máte barevné nehty (fialové, zelené, žluté). Co vás k tomu přimělo?
Tím, že jsme celí takoví bílí, jsem před pár dny na kosmetice řekla, ať mi tam dají nějaké barvy. Je to trošku rebelie. (smích) Ve vlasech jsem měla stejně jako v kvalifikaci barevné sponky. Chtěla jsem to tady trochu oživit.

V Roehamptonu jste měla nehty ještě bílé a neplánovala jste to měnit. Proč je to jinak?
Za prvé jsem si je dělala sama a začaly se loupat. Bylo to strašné. Teď poprvé jsem si nechala nehty udělat profesionálně. Bílou už jsem nějak vypustila. Barvy ve vlasech vypadaly hezky, tak proč ne i na nehtech. (úsměv)

Kromě tenisové kariéry stíháte i studovat. Můžete k tomu říct víc?
Vždy jsem chtěla jít na univerzitu. Když jsem dostudovala střední školu, chtěla jsem hned pokračovat. Jen chvíli trvalo, než jsem udělala maturitu a než se vyřídilo papírování.

Studuju obchodní administrativu na Univerzitě v Indianě. Ale vůbec tam nejezdím, všechno je to on-line. Jenom když dělám pololetní nebo závěrečné testy, musím najít nějakou učitelku, která mě při testu budek kontrolovat. To je občas komplikované.

V jaké fázi studia jste?
Jsem první rok na univerzitě, oni tomu říkají „Freshman“. Začala jsem loni zrovna v době, kdy startovalo US Open. Teď dělám letní semestr, který má jen dva měsíce. Normální semestr trvá čtyři měsíce. Součástí podmínek pro získání bakalářského titulu je asi třicet předmětů.

V kurzu jsou se mnou lidé, kterým je třeba čtyřicet a mají děti. A já povídám: Ahoj, jsem Marie, hraju profesionálně tenis a studia jsou mým koníčkem. Působím asi zvláštně.

Jste svědomitá studentka, nebo se musíte do učení i nutit?
Nenutím se, mě to baví a odpočinu si u toho. Budu se učit i dnes. Zrovna pracuji na mikroekonomii. Někdy se ve volném čase ještě dívám na seriály na Netflixu, třeba na House of Cards.

Nějaký čas ale jistě budete věnovat i přípravě na další zápas. Co víte o další soupeřce Marii Sakkariové?
Zrovna ji znám. Jednou jsem s ní trénovala, takže vím, co hraje. Myslím, že na trávě se nebude cítit tak dobře. Uvidíme, jak jí sedne moje hra.