Promrhané vedení 4:1? Samozřejmě chyba, litoval po prohře s teenagerem Veselý

- Tomáš Macák

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z BUDAPEŠTI: Neměl to být soupeř, který by českou jedničku výrazně potrápil. Osmnáctiletý Zsombor Piros nicméně předvedl úchvatnou show a v pětisetovém maratonu udolal Jiřího Veselého. „Bojoval jsem čtyři a půl hodiny. Někdy bohužel člověk musí sklopit hlavu a dostat se přes takovouto hořkou porážku,“ pronesla po zápase smutně česká jednička.

Původní scénář byl napsán úplně jinak. Vítězství bez překážek a strastí. Místo toho došlo na obrovské překvapení. Zsombor Piros porazil o 328 míst výše postaveného Jiřího Veselého.

Z mladičkého Maďara vyzařovala obrovská energie a chuť se na kurtu před zraky domácích diváků předvést. Ještě nikdy před nimi totiž Davis Cup nehrál. Trochu rachitický hráč s klukovským vzhledem, který kšiltovka nasazená nakřivo jen podporovala, lítal po budapešťské antuce s velkým zápalem. Fanoušky si hned získal.

Sebevědomí mu rostlo každým míčkem. Drze vystrkoval růžky. Navzdory své nezkušenosti s delšími zápasy se českého tenisty držel jako klíště. Vyždímal se na maximum.

Po čtyřech hodinách mohl hrdina nevěřícně, a zároveň oslavně, padnout na zem. Ovládl svůj premiérový tenisový maraton kariéry. Jiří Veselý, který hrál první zápas od poloviny srpna, nečekaně musel kousat porážku po setech 6:3, 4:6, 6:4, 7:6(3) a 5:7.

Navzdory tomu, že v rozhodujícím dějství měl více než nadějný náskok.

Co rozhodlo o tom, že jste nedokázal urvat bod pro svůj tým přesto, že jste vedl?
Řekl bych, že kondice. Nechci se vymlouvat, ale měsíc jsem nehrál a nedělal na nohy vůbec nic. Tříslo potřebovalo klid…Na začátku třetího setu mě začaly chytat křeče, což o něčem svědčí. Pak jsem se s tím pral až do konce zápasu. Chvílemi to bylo lepší, pak se opět křeče vrátily, nicméně tam hrálo roli asi více aspektů. Mezi ně mohla patřit nervozita a napětí. Měl jsem spoustu šancí zápas dotáhnout do konce, především v pátém setu, kdy jsem vedl 4:1. Určitě jsem měl spoustu věcí udělat jinak, ale někdy vám není přáno. Není všem dnům konec, což jsme poznali loni, kdy jsme po prvním dni vedli 2:0 a nakonec to dopadlo úplně jinak. S tímhle bodem jsme ale počítali a bohužel to nevyšlo.

Říkáte, že mohla rozhodnout nervozita na vaší straně. Nepřekvapilo vás, že nedolehla spíše na mladinkého soupeře?
Zvládl to výborně. Musím říct, že poslední gem ustál bravurně a doservíroval to do konce. Zaslouženě si pro vítězství došel. Ovšem závěrečná hra nebyla úplně rozhodující. Měl jsem předtím vše ve svých rukou, nedotáhl jsem to. Je to samozřejmě chyba, stávat by se tohle nemělo. On do zápasu šel s tím, že nemá co ztratit. Piros je mladý borec, o kterém samozřejmě vím, že má kvality. Vyhrál juniorské Australian Open. Perspektivu určitě má a dnes musím uznat porážku.

Na hřišti ho ale často doprovázely grimasy. Vypadal tak, že už nemůže, pak na dvorci létal. Vnímal jste to?
Přiznám se, že na to, jak po kurtu mezi výměnami pajdal, tak hrál velmi slušně. Nevím, jestli to byla hra, nebo ne. Měl jsem s ním ale udělat něco jiného. Mohl jsem ho třeba více hnát, udělat méně chyb. Já ho ale vždy nějak vrátil zpět, což je škoda.

Nevyhovovalo by vám hrát v opačném gardu, že byste na scénu vstoupil až večer po Lukáši Rosolovi za přijatelnějšího počasí?
Toto nechci řešit. Hrál jsem první, tak to určil los a myslím si, že to bylo spravedlivé utkání se vším všudy. Prohrál jsem a beru to na sebe.

Byla možnost, že byste do zápasu vůbec nezasáhl s ohledem na dlouhou absenci na kurtech?
Nepřipouštěl jsem si to. Kdybych si to měl připustit, tak sem ani nejedu. Nebylo by to fér vůči týmu, kdybych sem jel a pak řekl, že hrát nebudu. Před odjezdem do Maďarska jsem byl ještě na kontrolním sonu. Tam se ukázalo, že je vše v pohodě. Mohl jsem tak začít od pondělka trénovat naplno, ale po pouhých čtyřech dnech ostrého tréninku nemohu očekávat, že budu v nejlepší formě a kondici. Proti Pirosovi to bylo nahoru dolů. V zápase byly dobré momenty, pak zase přišly chvíle, kdy jsem udělal spoustu chyb, kterými jsem ho dostal do zápasu. On neměl co ztratit, bojoval až do konce. Navíc ho pak hnalo publikum. Dokázal se s tím poprat lépe. Bohužel…

Bral jste to před víkendem tak, že se v Budapešti můžete rozloučit se starým formátem Davis Cupu, a proto je ještě větší potřeba vyhrát?
Samozřejmě bych si přál, abych v roli jedničky tým, v uvozovkách, vrátil do Světové skupiny. Myslím si, že tam patříme, kvalitu na to máme. Není ale konec, jedeme dál. Víceméně zbývají čtyři zápasy a já doufám, že v neděli bude o co hrát. Budeme to chtít samozřejmě dotáhnout do vítězného konce. Tato porážka mě ale mrzí kvůli týmu, nicméně nemohu říct, že bych tam nenechal všechno. Bojoval jsem čtyři a půl hodiny. Někdy bohužel člověk musí sklopit hlavu a dostat se přes takovouto hořkou porážku.

Zpravodajství z maďarské Budapešti den po dni:

9.9.

Expres s daviscupovým nákladem vyrazil směr Budapešť. Naposledy v tradičních kolejích

Zvítězí Djokovič. A snad bude Serena prohrávat častěji, zní od českých reprezentantů

10.9.

Strašně příjemnej kurt! Češi si poprvé zatrénovali na centru u parkoviště

Rosolovi Budapešť hned sedla. Dost času na to být ještě lepší, zdůraznil

11.9.

VIDEO: Tady to o víkendu vypukne. Pavlásek představuje daviscupové dějiště

Na parkovišti hrál málokdo, smál se Veselý. Důležitá je ale parta, ne zázemí

Osvětlení je fakt dobře vyřešené, pochvaloval si Jebavý. Vadily jen mouchy

12.9.

Bude to náročný test, říká kapitán Maďarů. Ještě smutní nad 22 let starou záležitostí

Lekce maďarštiny! Jak si čeští tenisté poradili se zapeklitým ugrofinským jazykem?

13.9.

Dilema s dvojkou? Rozhodly zkušenosti a forma, řekl Navrátil

Třísla už nebolí. Měsíc bez zápasu se ale někde podepíše, myslí si Veselý

14.9.

Davis Cup není Air Race. Nad Dunajem to ale může být pěkný konec staré éry