Bude kapitán Navrátil pokračovat? Změny Davis Cupu s nim zacloumaly

- Jakub Slunečko

Jaroslav Navrátil netuší, zda i v nové éře Davis Cupu povede českou reprezentaci. Navrátil to prozradil v exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět, kterému se svěřil, jak si nedokáže představit týmovou soutěži mimo domácí prostředí či jak vnímá, že v baráži s Maďarskem o téměř již nic nepůjde.

Kapitáne, jaké jsou první dojmy po odhlasování, které způsobilo reformu Davis Cupu?
První dojmy nejsou dobré, protože Česká republika ztratila domácí zápasy, což je nejvýraznější změna. Lidé viděli jednou dvakrát za rok největší hvězdy tenisu, neboť žádný velký tenistový turnaj tady nemáme. Pro český tenis to dobrá zpráva není. Jestliže budeme hrát ve Švýcarsku nebo ve Francii, tak tam těžko přijdou diváci, bude ho hodně finančně náročné. Tady jsme měli podporu, vše fungovalo a ideální to rozhodně není.

Nemůže to uškodit v tom, že někteří tenisoví velikání nebudou chtít reprezentovat kvůli tomu, že se nebudou moc představit před vlastním publikem?
Vliv to může mít. Reforma přišla kvůli tomu, že do toho připluly ohromné finance. Když jsme vyhráli v letech 2012, 2013 Davis Cup, tak tým dostal 570 tisíc dolarů, což si myslím bylo na to, jakou má soutěž tradici, podhodnocené. Co jsem četl, tak to nové finanční ohodnocení bude dost velké, že právě může velké hvězdy přitáhnout.

V září nás čeká baráž v Maďarsku, kde ani poražený nebude muset smutnit, jelikož neúspěch ho neodsoudí k sestupu. Půjde tam vůbec o něco?
Určitě o nic nepůjde. Jestliže vyhrajeme, tak jdeme do kvalifikace. Když prohrajeme, tak stejně jsme na tom z hlediska bodů lépe než ostatní a z osmi poražených jde do kvalifikace šest týmů. Když to řeknu hloupě, tak o nic nejde.

Je to znehodnocení baráže a utlačení potenciálních radostí z postupu?
Zápas nebude mít takový náboj. Samozřejmě celý tým tam pojede s tím, že chce vyhrát, protože vše se v rámci statistik promítá do budoucna. V kvalifikaci v případě úspěchu pak budeme nejspíše nasazení. To pak může být malou výhodou, protože nevím, jestli bychom v případě, že bychom prohráli, mezi nasazené týmy patřili.

Shodnete se na tom s českými hráči, že se to nikomu nelíbí?
S klukama jsem o tom nemluvil, protože většina z nich je na turnajích, tak je nikde nebudu honit, každopádně názor musí říct oni sami. Nicméně z pohledu týmu, ať už to byl v minulosti Radek Štěpánek, či je to teď Lukáš Rosol, Jiří Veselý, Adam Pavlásek, to je před domácím publikem úplně něco jinačího. Když dám příklad a budeme hrát ve Švýcarsku se Švédskem, tak to na daném místě nebude zajímat takřka nikoho. A to bude to nejhorší. Lidé půjdou jen na svůj tým a nebo hvězdy, Česká republika nikoho zajímat nebude. 

Jaký je cíl pro příští rok?
Cílem je stále zvládnout zářijové utkání v Maďarsku. Už ale nebude žádná první divize, ani nevím, jak to nazvat. Zkrátka se budeme pak muset kvalifikovat někam, oni to zatím ani nijak nepojmenovali (smích). Myslím si, že to ztratilo ten punc. Ať mi nikdo neříká, že domácí prostředí nebylo důležité. A to jak pro diváky, tak sponzory. Byl to vždy ohromný zážitek. A je jedno, jestli to bylo první kolo, nebo finále, které podle mého je hodně nedoceněné.

Máte do dalších let obavy ohledně vývoje?
Ano. Obavy mám hlavně v tom, že už bohužel nejsme tak silní, jako když jsme měli Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka. Stále byla na nás očekávání, neboť jsme byli ve světové čtyřce. Teď přišla další generace hráčů a opravdu nevím, jak se to bude v budoucnu vyvíjet. Když bychom neuspěli v kvalifikaci, tak jsem četl, že by následoval přesun do nižší kategorie. Z mého pohledu je to ohromně nečitelné.

Jakou máte motivaci po tom všem pokračovat?
Po těch změnách se u mě motivace trochu ztratila. Každopádně zatím nic závazně neříkám, nejsem rozhodnutý. Důležité je pro mě zářijové utkání a abychom v něm uspěli. Co se bude dít poté v mé hlavě, to nevím. Nechci předbíhat, ale z hlediska motivace je to po tomto pro mě horší. Po těch 12 letech, co člověk zažije s lidma, s týmem a v domácím prostředí...Jak Praze, tak v Ostravě, případně i v Třinci. Když poletíme tam či onam, tak opravdu nevím.