Plíšková ve výčitkách: Takovou hráčku bych měla porazit. Začala jsem pozdě

- Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA: Na jednu stranu Karolína Plíšková poprvé v životě hrála osmifinále Wimbledonu, na druhou stranu ale promeškala velkou šanci. Proti Kiki Bertensové začala hrát dobrý tenis příliš pozdě a další obrat se jí nepovedl. „Zklamání je velké. Takovouhle hráčku bych měla v zápase o čtvrtfinále grandslamu porazit,“ řekla po prohře 3:6 a 6:7(1).

Do toho všeho ještě přišlo až moc nevyužitých šancí. A Plíšková to věděla – z deseti brejkbolů proměnila pouhé dva. Třešničkou na dortu hořkosti pak byly těsné míče v závěru utkání, které jestřábí oko poslalo vždy na účet holandské tenistky.

„Měla jsem spoustu příležitostí, ale neproměnila je. Potom jsem začala hrát příliš pozdě a nestačilo, je to kvalitní hráčka,“ uznala Plíšková. Stejně jako další tenistky top 10 se na Wimbledonu stala obětí jedné z nebojácných outsiderek.

Opět se vám nepodařilo hrát dobře od začátku, souhlasíte?
Druhý set jsem už nehrála špatně, úroveň tenisu byla dobrá, ale ona je kvalitní hráčka. Měla jsem strašně šancí na můj servis i na její, ale proměnila jsem jen dva brejkboly z deseti, což je fakt hrozně málo. Ona někdy dobře zaservírovala, občas jsem si já vybrala blbý úder. Tiebreak pak zahrála skvěle. Je pravda, že jsem začala hrát příliš pozdě. 

Podáním jste si moc nepomohla, proč vám nešlo?
Servis jsem necítila vůbec. Soupeřka totiž stojí strašně daleko, to mě trošičku rozhodilo. Když už jsem servis trefila, tak byl míček pořád ve výměně. To ona miluje. Byla ve svém živlu a cítila se dobře.

Ke konci druhé sady jste začala soupeřku převyšovat, stáhla jste její náskok. Věřila byste si do třetího setu?
Od půlky druhého setu jsem do toho začala chodit a všechno jsem si musela uhrát. Měla jsem v tu chvíli úplně nejlepší pocit z moji hry, co jsem na Wimbledonu měla. Ale nestačilo to. Ona si uhrála svoje, já jsem mohla zahrát o dost líp. Ve třetím setu bych si věřila hodně, ale těžko říct, jak by to dopadlo.

Převládá dobrý pocit z toho, že jste tady konečně uhrála víc než druhé kolo, nebo zklamání z promarněné šance na čtvrtfinále?
Zklamání je velké. Takovouhle hráčku bych měla v zápase o čtvrtfinále grandslamu porazit. Snažím se najít pozitivní věci, že jsem se tady dostala poprvé takhle daleko. Za pár dní mi to snad půjde lépe.

Co ještě berete jako pozitivní?
Je fajn, že jsem vyhrála pár zápasů, i když jsem nepředvedla svůj nejlepší tenis. Několik jsem jich dokázala otočit, hlavně vítězství nad Buzarnescuovou bylo cenné. Nepřestávala jsem bojovat.

Vyhlížíte teď oblíbené turnaje na betonech?
Už na to myslím. Ne že by tráva byla poslední neoblíbená, ale tady se mi nikdy nedařilo. Na betonu se prostě celkově cítím nejlépe. Oblíbené turnaje jsou přede mnou. Strašně se tam těším a věřím, že tam budu hrát dobře. Můj tenis jde celkově nahoru. Měla jsem pár horších turnajů, ale otočila jsem v poslední době pár zápasů, to je pro můj pocit dobře. Zatím je to zvláštní rok, uvidíme, co přijde.

Sedí vám americké prostředí?
Určitě, mám ráda to teplo. Jsou tam tím pádem rychlejší podmínky, což mi sedí. Líbí se mi na US Open, New York, je to hrozná změna oproti ostatním turnajům. Poutají mě tam navíc i vzpomínky. (finále 2016, pozn.)

Dáte si teď po Wimbledonu volno?
Volno určitě bude. Chci nějaké delší, teď určitě nebude řešit žádnou kondici nebo tenis. Odpočinu si, budu chvíli doma a někam se pojedu podívat. Druhá půlka roku bude náročnější, dobiju síly a připravím se.