Plíšková nezvykle plná emocí. Nestává se, že takový zápas otočím, řekla

- Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA: Set a půl to vypadalo s Karolínou Plíškovou bledě a zdálo se, že černý český pátek bude na Wimbledonu dokonán. S Rumunkou Buzarnescuovou jasně prohrávala, pak jí ale vidina blížícího se konce osvobodila ruku. Plíšková začala být agresivní a nezvykle hodně se povzbuzovala. „Bylo to za pět dvanáct, hodně na hraně,“ řekla po velkém obratu.

Nelze najít jiné vysvětlení, než že Plíšková zbožňuje adrenalin. Set a půl byla na kurtu malátná, prohrávala 0:1 na sety, 1:4 a 0:30 na vlastním servisu. „Nečekala jsem, že na mě takhle nastoupí. Já ustoupila od svého a hrála jsem pomalu,“ popisovala problémy s rumunskou soupeřkou.

Nad propastí se ale probrala. Přišlo hecování, emoce, zaťaté pěsti – u Plíškové ne tolik vídané věci. A konečně potřebná agresivita, která na troufalou Rumunku jediná platila. „Můžu ale být ráda, že jsem ještě v turnaji. Už jsem taky mohla být na cestě domů,“ řekla česká tenistka po vítězství 3:6, 7:6(3) a 6:1.

Jako jediná Češka tak bude na Wimbledonu hrát osmifinále.

Bylo to ale na hraně, souhlasíte?
Hodně. Škoda, že jsem si prohrála ve druhém setu servis, pak by to nemuselo být tak kritické. Minus set, 1:4 a 0:30 na můj servis, tak to už bylo špatný... Ona hrála moc dobře, ale všechno se odvíjelo od mojí hry. Nečekala jsem, že do toho bude tolik chodit. Set a půl hrála super. Já se pak zlepšila a byla jsem agresivnější.

Co jste si říkala ve chvílích, kdy to s vámi vypadalo nejhůř?
Trošku jsem do té doby bojovala s returnem. Věřila jsem, že když se kousnu a znepříjemním jí to, tak šance přijde. A to se stalo. Bylo to ale za pět dvanáct. Nestává se často, že takový zápas otočím. Nechtěla jsem to vzdát.

Teprve když jste soupeřku zmáčkla, tak měla problémy. Je to poučení do dalšího zápasu?
Ráda hraju rychle, ale ne vždy mi to hlava dovolí. Když na mě takhle nastoupila, tak já ustoupila od svého a byla jsem pomalá. Ne že bych jí podcenila, ale je vidět, že má sebevědomí a je vyhraná.

Dost jste se pak během obratu hecovala, pomáhalo vám to hodně?
Určitě jo. Na začátku setu nejsem schopná křičet. Ale když se zápas schyluje ke koncovce a je vyrovnaný nebo když potřebuju otočit skóre, tak povzbuzení mi pomůže a zvedne moji hru. Vyjdou ze mě emoce a uvolním se. Lidi okolo mi opakují, že bych se měla víc odvázat, protože pak často vyhrávám.

Splnila jste si na Wimbledonu cíl – postoupit do třetího kola. Cítíte se teď na kurtu volněji?
Když už jsem tady, chci vyhrávat. Není to tak, že bych si jenom užívala pobyt. Pro mě soutěž nekončí, chci teď udělat čtvrtfinále. Potkávám soupeřky, které můžu porazit.

Teď vás čeká 20. hráčka světa Kiki Bertensová.
Nemám z ní vyloženě obavy, takže není důvod na ni myslet třeba i v noci. Budu se snažit vypnout. Mám dva dny volno, v sobotu nechci vzít raketu do ruky. Bude pak hodně času pobavit se o soupeřce s Tomášem. Úplně zapomenout ale nedokážu. Jsem taková myslivna. (smích)