Postup pro Novotnou. Asi potřebuji být zraněná, směje se Krejčíková

Šen-čen, Dauhá, Indian Wells, Miami, Istanbul, Rabat a nakonec Madrid.

To všechno jsou podniky WTA, na které se letos Krejčíková snažila ve dvouhře kvalifikovat. Bez úspěchu.

Přišel čas s tím něco udělat.

Její jízda v Paříži nabrala skvělé obrátky.

Poté, co si mohla odškrtnout první dva kroky, na ni ve finále kvalifikačních bojů čekala Ruska Veronika Kudermetovová. V prvním setu ji česká tenistka smázla v poměru 6:2. Ve druhém dominance směle pokračovala, Krejčíková rychle vedla 5:2.

Oslavy pak musely ještě chvíli počkat. Celý tenisový areál na jihozápadě hlavního francouzského města spláchl prudký liják. Formu dvaadvacetileté hráčky ale rozhodně neodplavil. Zanedlouho vše doklepla stejným výsledkem jako v první sadě.

Konečně úspěšná kvalifikace. A hřeje o to víc, že to pro rodačku z Brna bude vůbec první singlová účast na jedné ze čtyř největších akcí v tenisovém kalendáři.

Bezprostředně po vítězném zápase nebyla, co se týká soupeřky pro první kolo, vůbec vybíravá. Jen dobře.

Čeká na ni totiž Karolína Plíšková.

Poprvé v životě v hlavní soutěži dvouhry na grandslamu. Jak to zní?
Dobře. Bude to velké a těším se. Jsem velice ráda, že mi to vyšlo, hrála jsem velmi konzistentně. Soupeřku jsem přehrála a myslím si, že jsem zaslouženě vyhrála. Určitě to věnuji tam nahoru.

Komu?
Janě Novotné.

Celý zápas jste působila velmi sebevědomě. Nebála jste se trochu vynucené pauzy, ve chvíli, kdy vám k vítězství chyběl jediný gem?
Trošičku jsem se bála. Nebo spíše jsem z toho měla takový respekt a zdravou nervozitu. Poslední hru jsme se hodně přetahovaly. Při prvním mečbolu jsem dala dvojchybu, což už se mi párkrát stalo. (úsměv) Nicméně jsem se snažila to moc nevnímat, spíše se povzbudit. Říkala jsem si, že se teď poučím z těch špatných zápasů, které jsem v minulosti prohrála. Myslím si, že tato sebedůvěra a vnitřní komunikace ve mně byla klíčová.

Po druhém kole kvalifikace jsme se bavili o tom, jak jste rozlámaná, nicméně paradoxně v takovémto stavu jste si vybojovala obrovský úspěch…
To stejné se mi stalo loni v Norimberku, kdy jsem měla poraněné koleno a odehrála jsem s tím sedm zápasů od kvalifikace až do finále. Asi musím být zraněná, abych podávala lepší výkony. (úsměv)

Je také s podivem, že v letošním roce jste několikrát zkoušela projít kvalifikačními koly na podniky WTA, a ani jednou to nevyšlo. Čím to, že se to povedlo zrovna na grandslamu?
Moc jsem si těch zápasů nezahrála. Vždycky to bylo takové, že když jsem narazila na nějakou soupeřku, tak se jí následně dařilo. Takže se dá říct, že jsem je vlastně vždycky nakopla, protože následně měly opravdu fazónu. Nicméně bych neměnila za WTA turnaje. Grandslam je mnohem větší záležitost a já z toho mám obrovskou radost. Hrozně se těším, ať budu hrát s kýmkoliv.

Nemáte žádné vytoužené jméno? Můžete jít třeba na Marii Šarapovovou nebo Karolínu Plíškovou…
Je mi to celkem jedno. Ať budu hrát proti kvalifikantce, či proti holce, která hraje pravidelně všechny grandslamy. Těším se na jakýkoliv zápas. Je jedno, kdo bude stát na druhé straně kurtu.

Lákalo by vás hodně zahrát si na tom jednom z největších - Philippe Chatriera nebo Suzanne Lenglenové?
Byl by to super zážitek. Určitě bych si chtěla zahrát na těch největších stadionech, protože kvůli tomu ten tenis hraji. Ráda hraju před lidmi, protože mi to dodává extra motivaci a sílu. Bylo by to skvělé, ale když to nevyjde, tak se nic neděje.

Jak vysoko toto proniknutí na antukový major řadíte ve své kariéře v porovnání s deblovými úspěchy?
Tak je to singl, takže určitě na ty nejvyšší příčky. Navíc se jedná o major, vždycky jsem se na něj chtěla dostat, ale doposud mi to nikdy nevyšlo. Byla jsem několikrát velice blízko, ale podařilo se to až teď.