Kráska Hantuchová v Melbourne: Tenisový život mi nechybí, nebylo to normální

- Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE: Nejeden tenisový fanoušek posmutněl, když slovenská kráska Daniela Hantuchová loni oznámila konec kariéry. Tenisový svět zastihl bývalou světovou pětku v Melbourne, kde si čtyřiatřicetiletá Hantuchová zahrála turnaj legend po boku Martiny Navrátilové. „Procházím fází normalizace, tenisový život totiž opravdu normální nebyl,“ říká trpce Hantuchová.

Přesně před deseti lety tady v Melbourne hrála Hantuchová semifinále proti Aně Ivanovičové. Vedla 6:0 a 2:0, jenže nakonec celý zápas ztratila. Sesypala se a přišla o šanci bojovat o grandslamový titul. „Teď už si čas bez tenisu užívám, protože pohár v určité chvílí přetekl,“ říká Hantuchová o psychické náročnosti světového tenisu.

S tenistkami ale bojuje dál, lépe řečeno s jednou z nich. Marii Šarapovové a její značce cukrovinek Sugarpova se totiž rozhodla konkurovat svými tyčinkami D-One. „Ale to se vůbec nedá srovnávat. Moje tyčinky jsou úplně odlišné než ty její věci. Jsou zdravé, není v nich žádný cukr nebo olej,“ argumentuje.

Kromě zdravé výživy Hantuchová rozmýšlí co s životem dál. Uvažuje o dítěti, občas komentuje zápasy pro stanici Fox, ale k tenisu jako takovému se vracet nechce, a to ani jako trenérka. Výjimku udělala na Australian Open, kde vzala do ruky raketu a nastoupila s Martinou Navrátilovou do soutěže legend.

Jaké je to být legendou?
Je to vtipné, vůbec si tak nepřipadám. (smích) Je to pro mě velká čest, že takhle brzy po konci kariéry mě sem pozvali. Vážím si toho, ale legenda asi nejsem.

S Martinou Navrátilovou jste dřív sehrála i soutěžní zápasy a prý byla vaší mentorkou, když vaše kariéra začínala. Co to obnášelo?
To už bylo dávno. Ale bylo to nastavené tak, aby mě obeznámila s okruhem WTA, na co všechno se připravit, jak se vyrovnat s médii nebo fanoušky. Vážím si, že můžu být po jejím boku.

Jak často teď držíte raketu v ruce?
Popravdě už hodně málo. Jak jsem skončila kariéru, tak už mi to vůbec nechybí. Pohár už prostě přetekl. Týdny i měsíce od tenisu jsem si potom hrozně užívala. To bylo zvláštní, protože před tím jsem si neuměla dokázat představit bez tenisu ani den. Ale pak se to úplně otočilo.

Neplánujete, že byste se vrhla na trenérskou kariéru?
Momentálně určitě ne. Vím, že to vyžaduje spoustu cestování a další oběti. Ráda teď hraju exhibice, komentuju tenis, je to pro mě příjemná změna. Nevypadla jsem z tenisového kolotoče úplně, ale vím, že je to pro mě jen osm týdnů v roce. A to stačí.

Jak plánujete pokračovat s komentováním?
Komentuju teď pro Fox Sport. Souhlasila jsem, že budu tady v Austrálii a potom na Wimbledonu. Velmi si toho vážím, má to obrovskou sledovanost. Díky tomu mě teď lidi na letišti poznávají, ale už ne kvůli tenisu, ale z televize. (smích)

Musíte si dávat pozor na pusu?
Je to velká zodpovědnost a dávám si pozor, co řeknu. Snažím se respektovat všechny hráče, i když se jim zrovna nedaří. Byla jsem v jejich situaci a vím, jak mě mediální kritika pokaždé bolela. Snažím se lidem vysvětlit, proč občas i ti nejlepší selžou.

Jak trávíte volné dny?
Není jich tolik. Mám na práci i jiné věci a jsem celkem vytížená. Ale konečně mi odpadl stres z toho, že musím být neustále fyzicky i mentálně připravená podávat výkony při zápasech. To mi teď vůbec nechybí. (úsměv)

Už loni jste představila svou značku zdravých tyčinek D-One. Soupeříte s Šarapovovu a její značkou cukrovinek Sugarpova?
Moje tyčinky jsou úplně odlišné od těch jejich věcí. Jsou zdravé, není v nich žádný cukr nebo olej. Trvalo mi rok, než jsem je ke své spokojenosti vyrobila. Na sto procent si za tím jako sportovkyně stojím. Dala jsem do toho víc než dvacet let zkušeností.

Kde jste na vymýšlení tyčinek vzala při aktivní kariéře čas?
Byly dny, kdy jsem vstávala o půl páté, protože jsem do toho ještě trénovala a hrála turnaje. Jsem ale zvyklá na disciplínu, takže jsem to stíhala.

Dřív jste řekla, že uvažujete i o rodině a dětech. Je v tom nějaký posun?
Na to je potřeba si vyhradit čas. Čím jsem déle od tenisu, tím víc přicházím na to, že tenisový život není normální. Procházím tak fází normalizace, poznávám normální život a poznávám i trochu sama sebe.

Jak vnímáte současnou tenisovou scénu, ve které přichází do špičky nové a mladé hráčky?
Je to už jiná éra, všechno je otevřené. Šanci vyhrát grandslam nebo být světovou jedničkou má opravdu hodně tenistek. Myslím, že trochu chybí velká jména, která byla u nás. Co hráčka, to byla pojem... Ne že teď by to tak nebylo, ale všechny tenistky se vyrovnaly na podobné úrovni, takže je to hodně otevřené.