Půlnoční sbohem Allertové: Jsem unavená, zklamaná i nadšená

- Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE: Až před půlnocí nastoupila Denisa Allertová do svého největšího duelu kariéry. Den nejistého čekání na zápas, nervy proti favortice a vysílení v sedmém zápase na turnaji ji přemohly: „Dobře jsem začala, tahaly jsme se, ale pak mi utekla a už to šlo hrozně rychle,“ řekla Allertové po porážce 3:6 a 0:6. Z Melbourne ale odlétá s úsměvem na tváři.

Vylepšila si tady životní grandslamové maximum a poprvé si zahrála v kouzelné atmosféře nočního programu na centrálním kurtu – to se nepoštěstí každému. Bohužel Ukrajinka Svitolinová, čtvrtá hráčka světa, už byla viditelně nad její síly.

„Ona je teď na koni a hraje opravdu světový tenis. Zvládla to líp, je vidět, že je ve formě,“ uznala Allertová, která se Svitolinovou držela krok v prvních pět gemů, potom už se hrálo takzvaně na jednu bránu.

Na začátek zápasu jste čekala skoro až do půlnoci. Mělo to nějaký efekt?
Čekání bylo dlouhé a trochu vysilující. Moc mi to nepomohlo, i když jsme na tom byly stejně. Strašně těžký zápas, ona hrála výborně. Dobře jsem začala, tahaly jsme se, ale pak mi utekla a už to šlo hrozně rychle. Necítila jsem se na kurtu dobře, síly docházely, bylo trochu znát, že už je takhle pozdě. Hrála jsem tady před tím šest zápasů vždycky dopoledne a takhle v noci na mě už všechno dolehlo.

Před vámi se hrál dlouhý zápas mužského singlu, informovali vás nějak pořadatelé o začátku vašeho utkání?
Přišli za námi, že by nás mohli přehodit do jiné haly, ale že se to spíš nestane. Asi byl pro ně tenhle čas ještě v pohodě. (smích)

Měla jste s něčím takovým zkušenosti?
Nejpozději jsem nastupovala tak v osm nebo devět večer. Tady to bylo před půlnocí. Ráno jsem se byla rozehrát na kurtu, abych se tam rozkoukala a zvykla si. Pak jsem si dala oběd, jela jsem zpátky na hotel a odpočívala, abych nabrala poslední síly. Tělo je ale zvyklé na jiný režim.

Mělo pro vás prohrané osmifinále Australian Open i nějaká pozitiva?
Jsem za tuhle zkušenost ráda. Poprvé v životě jsem zahrála na tak skvělém kurtu, navíc proti top hráčce, která je teď na koni a hraje opravdu světový tenis. Zvládla to líp, je vidět, že je ve formě. Snažila jsem se udělat maximum a nějak to odvrátit, bohužel už to nestačilo.

Jaké pocity teď ve vás po konci turnaje převažují?
Všechno se mísí. Jsem unavená a taky zklamaná, při každém míči jsem pořád věřila, že můžu vyhrát. Ale už to nestačilo. I tak jsem strašně ráda za to, co jsem tu uhrála, předváděla jsem svoje maximum, můžu odlétat jenom nadšená. Vždyť jsem došla z kvalifikace až takhle daleko. Doufám, že sezona pro mě teprve začíná a všechno půjde ještě nahoru.