Slzy po přetěžké porážce. Nakonec jsem z toho stejně šťastná, řekla Kvitová

- Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE: Grandslamová první kola přináší spoustu nudných utkání, tohle ale nebyl ten případ. Petra Kvitová bojovala s Andreou Petkovicovou tři hodiny ve strhujícím představení, které po maratonském průběhu smutně ztratila ve třech setech. „Nakonec jsem šťastná, že vůbec můžu hrát tenis,“ řekla pak dojatá z podpory publika.

To jí tleskalo i potom, co duel s Petkovicovou prohrála 4:6, 6:4 a 8:10. Před tím se vrátila ze stavu 0:4 ve třetím setu, odvrátila tři mečboly a naopak sama podávala na vítězství. Byl to ale zápas, kde žádná jistota neexistovala a nakonec se po urputné přetahované radovala Němka.

Petkovicová pak po zápase zveřejnila na Instagramu fotku z emotivního objetí s Kvitovou u sítě. Obrázek doplnila srdíčkem a vyslala ho do světa. Tuhle krásnou bitvu si užily obě, vítězství ale dělit nešlo.

„Měla jsem to dotáhnout, ale nepomohla jsem si servisem. Na druhou stranu si z toho později vezmu to, že jsem se dostala zpátky po ztrátě setu a vyhrabala jsem se i ze stavu 0:4 ve třetím setu,“ říkala Kvitová. Porážky ale litovala zvlášť potom, co jí kurt obsypaný fanoušky po celé tři hodiny hlasitě přál, aby tenhle zápas dotáhla do vítězného konce.

Nepovedlo se, a ve Kvitové se probudily emoce. „Dostalo mě to. Slyšela jsem tam i dost českých hlasů a když jsem pak opouštěla kurt, stejně mě všichni podporovali. Rozbrečelo mě to a na konci jsem byla šťastná, že jsem vlastně schopná hrát tenis,“ popisovala své pocity Kvitová.

Z těžké porážky se hroutit nehodlá, i když na grandslamech rozhodně není zvyklá končit takhle brzy. Naposledy vypadla v prvním kole právě tady v Melbourne před čtyřmi lety. Ve stejné sezoně se ale taktéž stala wimbledonskou šampionkou...

I proto netřeba dělat z brzkého konce vědu. „Nebudu se z toho hroutit. Myslím, že pro mě jsou začátky sezon těžší. Potřebuju odehrát víc zápasů a turnajů,“ přesvědčovala. „Tady to bylo o pár míčích. Nechala jsem tam všechno, bojovala až do poslední chvíle. Doufám, že mě to posílí, i když jsem prohrála.“

Z tiskovky pak odešla s úsměvem. „Už se taky moc těším na únorový Fed Cup. Bude to zase doma, těžký soupeř (Švýcarsko), ale nějak to zvládneme,“ přišla rychle na jiné myšlenky. I vidina vyprodané O2 areny jí pomůže překonat zklamání z Melbourne a být dostatečně nad věcí. „Když nejde o život, tak jde o prd. Nejlepší je teď vrátit se do práce a zapomenout na to, co se stalo tady.“