Ježiši to uteklo! Pála slaví výročí, na lavičce Česka chce strávit další dekádu

- Adam Kolář, Jakub Slunečko

Když se v prosinci 2007 ujal Petr Pála funkce kapitána fedcupového týmu, bojovaly Češky v nižší světové skupině. Za deset let let vyhrál jeho tým pět nádherných titulů a o další úspěch začnou znovu pod Pálovým vedením bojovat české tenistky v únoru, kdy pražská O2 arena uvidí zápas se Švýcarskem. „Budeme určitě favority, ale to by nás nemělo svazovat, stejnou pozici máme skoro vždycky,“ říká před duelem český kapitán.

Jak vyhlížíte první kolo Fed Cupu proti Švýcarkám?
Těším se hodně – stejně jako holky. Byli jsme zvyklí hrát v listopadu finále, místo toho jsme měli letos pauzu. Snad dorazí hodně lidí. Důležité je, aby se holkám povedla příprava, začátek roku a aby byly zdravé. Pak bude radost mezi nimi vybírat.

Účast přislíbila Petra Kvitová i Karolína Plíšková. Asi nebylo moc těžké je přesvědčit, že?
Holky se účastnily skoro vždycky a hrát chtěly znovu i teď. Budeme tak určitě favority, ale to by nás nemělo svazovat, protože většinou máme stejnou pozici.

Přislíbily vám účast i další hráčky?
Chtějí hrát i další, ale bude záležet až na nominaci, kterou udělám v Austrálii.

Jak jste prozatím zmapoval Švýcarky?
Čeká nás nelehký soupeř, Belinda Bencicová se totiž zase dostala do formy a vyhrála spoustu zápasů. Je to bývalá hráčka světové desítky. Jsem na ni zvědavý, jak se jí bude dařit na začátku roku.

V O2 areně jste naposledy hráli vítězné finále 2015 proti Ruskám. Vybaví se vám hned vzpomínky?
Vybaví, stejně jako další finále, která jsme tam vyhráli. Holky si pamatují skvělou atmosféru už a i když teď to nebude finále, mají šanci hrát tam finálové utkání na konci roku. I proto mají mnohem větší motivaci, aby přes Švýcarky postoupily.

Je pražská atmosféra tolik výjimečná?
U nás hrají holky rády před jakýmkoliv publikem – ať je to Praha, Ostrava nebo dříve Brno. Všude bylo vyprodáno. Výjimečné je to spíše ve světovém kontextu. Takovou atmosféru opravdu jen tak nezažijte. Na žádném jiném kurtu vás diváci takhle neženou dopředu jako v Česku.

Jedničkou týmu bude nejspíše Karolína Plíšková. Co říkáte na její poslední sezonu?
Je obrovský úspěch, že se stala světovou jedničkou. Byla tam zaslouženě, protože dvanáct měsíců hrála vyrovnaný tenis. Příští rok bude mít vysoké ambice a věřím tomu, že na grandslamech zase postoupí třeba i do dalšího finále. Momentálně se může stát na světové špičce cokoliv.

A jak byste se ohlédl za sezonou Petry Kvitové, která prožila kvůli prosincovému přepadení hodně emotivní rok?
Je to skvělé, vůbec jsem nečekal, že se do toho Péťa takhle rychle zase dostane. Na US Open se mi její zápasy hrozně líbily. Poslední tři utkání mi připomínala tu starou dobrou Petru Kvitovou. Má teď velkou chuť a může ještě všem ukázat, je to velká hráčka.

Poslední fedcupová sezona vám další titul nepřinesla, váš mladý tým vypadl v semifinále s favorizovanými Američankami. Ale určitě to byla obohacující zkušenost, souhlasíte?
Nejde vyhrávat donekonečna. Mladé holky, které byly v Americe, si to osahaly a naše nejlepší hráčky více než důstojně zastoupily. Došli jsme až do rozhodující čtyřhry a nebyli jsme úplně bez šance. Holky nasály atmosféru a můžou v českém týmu brzy tlačit na naše nejlepší holky.

Vy sám jste u fedcupového týmu už deset let. Dovedete si představit dalších deset, nebo máte ještě jiné trenérské mety?
Ježiši to uteklo! Dělám tu práci hrozně rád, těší mě, že se daří, a když mě tam budou chtít, dokážu si dalších deset let představit. Ale teď nekoukám dál než k zápasu se Švýcarskem. My máme velké ambice, protože máme spoustu výborných hráček. Jiné mety než fedcupové úspěchy tak před sebou mít nemohu.

I to dokazuje, že v posledních letech je v Česku na vrcholu spíše ženský tenis, ten mužský tolik úspěchů nepřinášel. Je to náhoda, nebo se u chlapců a dívek dělá něco jinak?
U kluků je celosvětově větší konkurence. A proto jsou v každé zemi periody, kdy se daří méně a kdy více. Některé státy jsou na tom mnohem hůře než my. Podívejte se na Švédsko – tenisová velmoc, která má obrovské problémy. Američani jsou zvyklí mít v první desítce tři hráče a nad to mají pětatřicetkrát více obyvatel než my. Je potřeba mít trpělivost. Třeba se ti mladší hráči budou drát nahoru. Jsme zvyklí, že jsme mezi nejlepšími tenisty světa vždycky někoho měli. Pořád se drží Tomáš Berdych a dříve to byl i Radek Štěpánek. Po jejich konci není nikdo, kdo by se mohl dostat do první světové desítky. Základ ale teď je, aby co nejvíc kluků atakovalo světovou stovku.