Kvitová mohla celé US Open vyhrát, říká legenda Mandlíková

- Jakub Slunečko

EXKLUZIVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Pětinásobná grandslamová vítězka Hana Mandlíková jednoho dne řekla jasné „Dost!“. Z tenisu byla psychicky vyčerpaná, nemohla pokračovat dál a konce kariéry potom už nikdy nelitovala. Až teď se svérázná pětapadesátnice po dlouhé době představila na kurtu při zápase legend v New Yorku. Na turnaji, kde je už od roku 1985 poslední českou šampionkou.

Finále tehdy hrála proti velké rivalce Martině Navrátilové. S nevinným kukučem a typickou čelenkou se postavila na kurt rozklepaná jako osika. Navrátilová byla její neoblíbená soupeřka, prohrála s ní spoustu zápasů. Tohle ale měl být její den.

O 32 let později stojí Mandlíková v New Yorku jako docela jiný člověk. Trofeje jí zůstaly, tenis už ale nehraje a stačí jí sledovat, jak si na kurtu vedou její šestnáctiletá dvojčata Elizabeth a Mark.

Lákání pořadatelů US Open letos neodolala a postavila se na kurt při exhibičním zápase legend po boku Marion Bartoliové. Do New Yorku ale přijela hlavně proto, že dcera Elizabeth se na newyorském grandslamu dostala do kvalifikace juniorské soutěže. Pár dní nato nastoupila na kurt i její slavná maminka.

„Ani jsem se nerozehrála, šetřila jsem si tělo. Vzala jsem si pilulku advilu (lék proti bolesti, pozn.), aby mi něco neprdlo. A dobrý!“ hlásila rozjařená Mandlíková českým novinářům po čtyřhře proti páru Davenportová, Fernandezová. Na několikaměsíční přípravu, kterou některé legendy směrem ke grandslamům provádějí, neměla ani pomyšlení.

„Jenom den před tím jsem si zahrála s jedním klukem patnáct minut. A už jsem nemohla. Měla jsem pak jít ráno na rozehrávku s Marion, ale když jsem probudila, nemohla jsem chodit. Je mi pětapadesát, co byste chtěli?“ vyprávěla Mandlíková.

Do zápisu ji pak při zápase uvedli jako Australanku, i když má pořád i české občanství. A aby těch zmatků nebylo málo, tak její dcera zase startovala pod americkou vlajkou.

Sama Mandlíková ale nedá na rodné Česko dopustit.

Těší ji, jak hodně se její rodná země ekonomicky rozvinula a ráda se vrací klidně i na několikaměsíční pobyty. „V Česku si pořád někdo stěžuje, ale ta země má nejvyšší úroveň z postkomunistických zemí. Lidi mají krásná auta, silnice, všechno se dá. Jsem z toho nadšená,“ říkala Mandlíková.

Stejně jako na rodnou zemi nemůže zanevřít ani na české tenistky. Sama je poslední Češkou, která US Open v roce 1985 vyhrála. Ale ani letos nebyly podle Mandlíkové naše hráčky bez šance. „Petra Kvitová se mi strašně líbila. Kdyby přetlačila Venus, vyhrála by celý turnaj,“ myslela si o Kvitové, která po skvělých výkonech vypadla ve čtvrtfinále právě s Venus Williamsovou.

Podobně dopadla i Karolína Plíšková. Jenže ta měla po loňském finále ambice určitě větší. „Přesně ji chápu. Když jsem tady obhajovala titul z pětaosmdesátého, cítila jsem ten tlak, to není legrace. Ale musí si tím projít,“ radila české tenistce.

I když Plíšková zatím nevyhrála žádný grandslam, paradoxně Mandlíkovou v jedné věci překonala – stala se světovou jedničkou. Může to znít prapodivně, ale i když Mandlíková vyhrála v jednom roce Australian Open, French Open a do finále se dostala ve Wimbledonu, nikdy nebyla výš než na třetí pozici světového žebříčku.

Bohužel zrovna v jejím nejlepším sezoně se změnilo bodování grandslamů a Mandlíková tak o pozici světové jedničky v nabité konkurenci Navrátilové nebo Evertové přišla. „Ptala jsem se, jak je to možné a řekli mi prostě „Sorry“. Trošku mě to štve, ale nejdůležitější byly grandslamy,“ vysvětlovala Mandlíková.

Momentálně pětapadesátiletá legenda českého tenisu nechce zůstat jenom u vzpomínek. Naděje teď obrací na svá dvojčata. Elizabeth i Mark chtějí být profesionální tenisté, stejně jako byla maminka. A ta se u jejich zápasů pořádně nervuje. „Hrozný. Já se nemůžu dívat, jak hrají,ׅ“ vyprávěla se smíchem.

„Vzpomínám si na mého tátu, to bylo něco podobného. Nemohl se na moje zápasy dívat, procházel se okolo kurtu a lámal nervozně větvičky. A já teď dělám úplně stejnou věc! Říkám si, doprdelky, to snad není ani možný,“ smála se Mandlíková.