Ikona ženského tenisu Suzanne Lenglenová se narodila před 118 lety. Její dominance uchvacuje dodnes

- Jan Vojkůvka

Přesně 118 let uběhlo od chvíle, kdy poprvé na světle světa procitla ikona ženského tenisu Suzanne Lenglenová. Francouzská tenisová legenda, jež vyhrála mezi lety 1914 a 1926 celkem 81 titulů a byla dominantní královnou dvorce, zanechala výraznou stopu v tenisové historii. Na její památku v areálu Roland Garros po ní pojmenovali jeden z hlavních dvorců - Court Suzanne Lenglen.

Mnohými odborníky je Suzanne Rachel Flore Lenglenová doposud řazena k nejlepším hráčkám všech dob. V době, kdy hrála, byla takřka neporazitelná. Svých 81 titulů dosáhla s úchvatnou singlovou bilancí 341 výher a jen 7 porážek.

Lenglenová se narodila 24. května 1899 ve francouzském Compiégne. K tenisu se dostala poměrně pozdě, až ve svých deseti letech, přesto ji tento sport uhranul. Postupem času bylo stále jasnější, že v ní dřímá obrovský talent, který naplno propukl již o čtyři roky později, kdy se dostala do finále French Open, v němž prohrála s Francouzkou Germaine Goldingovou 3:6, 2:6.

Její tenisový i osobní život výrazně ovlivnila vřava první světové války, která zapříčinila přerušení tenisových aktivit na evropském kontinentě. Jedenadvacetinásobná grandslamová šampionka se však dočkala a po ukončení Velké války se stala dominantní postavou stále populárnějšího tenisu.

Svou převahu nad ostatními ženami korunovala 'La Divine', jak ji přezdívali, v období mezi lety 1919 - 1926, kdy prohrála jeden jediný zápas ve Forest Hills na US Open v roce 1921, když zápas s Američankou Mollou Malloryovou po první sadě kvůli nemoci skrečovala. Jinak však bezkonkurenčně sbírala jedno vítězství za druhým.
 
Královna French Open a Wimbledonu
V Evropě se již ve dvacátých letech konaly dva slavné turnaje, jejichž tradice se dochovala dodnes. Jedná se o grandslamové turnaje v Paříži a Londýně, kterým kralovala i Lenglenová.

Její počet 21 grandslamových vítězství přitom mohl být o poznání vyšší. Historikové jí však do statistik nezapočítaly čtyři triumfy z Roland Garros z let 1920 - 1923, kdy turnaj nebyl oficiálně uznán jako mezinárodní mistrovství Francie a na konto Lenglenové tak byly připsány jen triumfy z let 1925 a 1926.

Dominance Lenglenové na kurtech byla znát zejména ve Wimbledonu. Na travnatém povrchu vybojovala šest titulů, vyhrála všech 32 zápasů a z 66 setů ztratila pouze 6! V 59 setech zvítězila s rozdílem 4 nebo více gemů a ve finálových zápasech nikdy neztratila více než 4 gemy.

K osmi singlovým titulům přidala osm triumfů ze čtyřhry a pět trofejí ze smíšených čtyřher.
 
Přechod k profesionálům a zdravotní problémy
V čem byla hra Lenglenové výjimečná? Přesné údery od základní čáry, výborný pohyb po dvorci, nečekané náběhy na síť a povedené voleje. Taktika, kterou aplikovali spíše muži a jež mezi ženami v té době ještě neměla své místo. To byl tajný recept na úspěch francouzské hráčky, na který její soupeřky nedokázaly najít odpověď.

Mezi amatéry přitom chtěla hrát dál, přišlo však velké nedorozumění během Wimbledonu 1926 kvůli nasazení do turnaje. Lenglenová ve třetím kole odstoupila z turnaje a s amatérským tenisem skončila. Přišla logická volba, kterou byl přechod mezi profesionály.

První skutečná ženská tenisová celebrita obdržela kontakt na 50 000 amerických dolarů od podnikatele Charlese C. Pyleho, aby absolvovala túru po Spojených státech, během níž by hrála s domácí Mary K. Browneovou, vítězkou US Championshops z let 1912 - 1914. A tak se stalo, že poprvé v tenisové historii se ženský zápas stal hlavní událostí na exhibičním turné, ač na událostech startovali i muži.

První zápas Lenglenové a Browneové proběhl v New Yorku, kde byl výkon Francouzky vychvalován do nebes a v New York Times popsal Allison Danzig utkání jako "jednu z nejlepších exhibicí, která byla kdy v této zemi viděna."

Série zápasů skončila v únoru 1927 a Lenglenová porazila svou soupeřku ve všech 38 odehraných zápasech. Z dlouhé šňůry po Spojených státech však byla legendární hráčka natolik unavena, že potřebovala dlouhou pauzu od tenisu, aby se mohla dát dohromady. Rozhodla se tak ukončit svou aktivní kariéru a založit tenisovou školu v Paříži s pomocí finančního zabezpečení od svého milence Jeana Tilliera. Škola, která se nachází vedle kurtů areálu French Open, se pomalu rozvíjela a v roce 1936 byla uznána za federální školící středisko Francouzské tenisové federace.
 
Předčasná smrt

Stejně, jako náhle skončila tenisová kariéra Lenglenové, skončil také život jedné z největších legend světového tenisu.

V červnu 1938 byla Lenglenové diagnostikována leukémie a o pouhé tři týdny později oslepla. Na začátku července francouzský tisk oznámil, že Lenglenová se dostala náhle do stavu, kdy byla velmi vyčerpaná a 4. července zemřela na perniciózní anemii.

Roku 1978 vstoupila in memoriam do Mezinárodní tenisové síně slávy a kromě jednoho z hlavních dvorců na Roland Garros je po ní pojménován také veřejný pařížský park Parc omnisport Suzanne-Lenglen.