Peschkeová nehrála v Praze dlouhých devatenáct let. Kruh se uzavřel, pověděla po triumfu

- Jiří Vachtl

Více než tři roky čekala Květa Peschkeová s Anna-Lenou Grönefeldovou na čtvrtý společný titul. Dnes se konečně dočkaly. Česko-německý pár ve finále J&T Banka Prague Open přehrál nasazené jedničky Kateřinu Siniakovou s Lucií Hradeckou. Peschkeová se v Praze naposledy představila před dlouhými devatenácti lety. „Bylo skvělé hrát zase na domácí půdě před českým publikem,“ usmívala se spokojená vítězka.

Čemu přičítáte to, že jste tady dokázala vyhrát turnaj v takové konkurenci?
Možná to je tím, že jsem v Praze už strašně dlouhou dobu nehrála. Navíc jsem tady měla podporu celé rodiny. Bylo úžasné tu znovu hrát. Bylo tu mnoho diváků a skvěle fandili. Bylo to férové, i když hrála holka ze Sparty i ze Štvanice. Já už jsem možná trochu zapomenutá. Byl to hezký zápas a bylo to velice těsné, mohlo se to vyvinout každým směrem. Je to velice příjemné, protože dneska máme čtrnácté výročí svatby a máma má narozeniny. Takže se bude slavit. (smích)

Lucii s Kateřinou jste už porazila na letošním Australian Open. Víte, co na ně platí?
Nevím, spíše je to otázka pro ně, co jim vadí na nás. Vždycky to byly vyrovnané zápasy. Je těžké proti nim hrát. Lucka je velice agresivní tenistka, když ji to sedne tak dělá díry do kurtu. Dneska ale udělaly pár chyb, které nám pomohly k vítězství. 

V průběhu druhého setu jste si nechala ošetřovat levou ruku, co bylo za problém?
Dostala jsem od Lucky pořádný nástřel. Od poloviny druhého setu jsem nemohla hrát bekhend a musela jsem si to furt obíhat. Bolí mě to. Asi budu muset za doktorem.

Lucie vás tedy trefila?
Obě mě trefily! Nevím, co jsem jim udělala. (smích) Asi jsem stála tam, kde jsem neměla.

Neomezovalo vás to při předávání cen? Ta trofej je poměrně těžká.
Ano, nemohla jsem ji moc udržet. Trofej je těžká a skleněná. Takové mám ráda, protože mám doma jen skleněné trofeje. Bude mít doma hezké místo.

Bylo v závěru znát, že jste zkušenější?
Tak určitě jsem zkušenější než dvacetiletá tenistka, ale Katka se hrozně zlepšila. Myslím, že před sebou má otevřenou cestu. S Luckou jsou velice dobrý pár.

Nevyká vám Katka?
Když jsme se viděly poprvé tak ano, ale já jsem hned řekla ať si tykáme. Máme spolu dobrý vztah. Sportovci si tykají. A já snad ještě nevypadám tak staře. (smích)

Před devatenácti lety jste hrála v Praze na Štvanici své první deblové finále. Nemáte pocit, že se tím uzavírá kruh?
Ano, je to pravda. To bylo s Míšou Paštikovou. Od té doby jsem v Praze nehrála. Hrála jsem ve Fed Cupu, ale na žádném turnaji ne. Možná, že to je takové uzavření kruhu, protože už tady dlouho nebudu, to je jasné (smích). Bylo skvělé hrát zase na domácí půdě před českým publikem, které mám za zády.

Pamatujete si na ten turnaj před devatenácti lety?
Ano, vzpomínám si. Hrála jsem s Míšou Paštikovou a dostaly jsme volnou kartu. Dotáhly jsme to až do finále, kde jsme prohrály s Karin Habšudovou a Silvií Farinovou. A bylo to na dva sety. 

Je pro vás důležité, že jste do sbírky všech vašich titulů přidala i ten z Česka?
Určitě to má váhu. Myslím si, že všechny tituly mají váhu, protože není jednoduché vyhrát celý turnaj. Konkurence tady byla velká. Porazit ve finále Lucku s Katkou nebylo nic jednoduchého. Moc si toho vážím a jsem rádá, že jsem ještě schopná turnaj vyhrát.

Berete ten titul jako potvrzení toho, že jste udělala dobře, když jste se rozhodla vrátit?
Potom zranění jsem se chtěla vrátit a podívat se, jestli mám ještě nějakou šanci. Mě to furt baví a pokud držím pohromadě, tak proč ne? Je příjemné skloubit hobby se zaměstnáním. Víc si nemůžu přát.

Berete to tedy jako potvrzení toho, že ten návrat měl smysl?
Určitě. Ale i semifinále v Charlestonu nebo ve Stuttgartu bylo skvělé. Je to potvrzení toho, že to stále jde.

Kam až v této sezóně míříte?
Říká se, že všichni ze začátku roku míří do Singapuru. (smích) Pár bodů jsme dnes přidaly, ale je to ještě hodně daleko. Bylo by to krásné završení, kdyby se to podařilo. Ale musíme se ještě snažit.

Pohybujete se na hraně postupové osmičky do Singapuru. Lucie s Katkou figurují v žebříčku hned vedle vás. Berete to jako souboj mezi vámi?
Takhle bych to nebrala. Jsme teprve v polovině sezóny a nedá se říct, že je to souboj mezi námi nebo někým před námi. Je třeba uhrávat body a koncem roku to vyvrcholí.

Říkala jste, že už tady dlouho nebudete. Rozhodnete se po sezóně, co dál nebo jak to máte nastavené?
Nechci nic říkat dopředu, ale moc dlouho to už nepotrvá. Jsem už dvacet let na cestách a kufr už nemůžu ani vidět. (smích)

Podle čeho nyní vybíráte turnaje?
Podle výsledků. Když člověk neodehraje dobrý výsledek, tak musí hrát turnaj navíc. Konkurence nespí. Ostatní holky také hrají turnaj každý týden. Pokud chcete uspět, tak musíte hrát hodně turnajů.

Bavíte se s partnerkou německy?
Ano, bavíme. Česky jsem ji ještě nenaučila.