Tatínek David Vondrouš: Nominace pro Fed Cup je velká věc pro Markétu i celou rodinu

- David Schlegel, Filip Lefenda

V pouhých sedmnácti letech si Markéta Vondroušová vysloužila premiérovou pozvánku do ženské reprezentace, se kterou se příští víkend představí na Floridě v semifinále Fed Cupu proti Spojeným státům. David Vondrouš, otec české tenisové naděje, je na svou dceru pochopitelně náležitě pyšný. „Od začátku bylo mou vizí, že by Markéta mohla dělat sport na vrcholové úrovni. Bylo jasné, že na to má,“ říká v obsáhlém rozhovoru, který poskytl exkluzivně Tenisovému světu.

Tenisové počátky nové české reprezentantky

„Markétě byly čtyři roky, když začala hrát tenis. Manželka hrála volejbal za Slavii Praha. Já měl k tenisu dobrý vztah. Nikdy jsem ho sice závodně nehrál, ale měl jsem sportovního dědu a ten ho se mnou ve dvanácti letech začal rekreačně hrát. Vytáhl ze skříně dřevěnou raketu a vždycky jsme celé prázdniny hráli. Měl jsem vždycky krvavé ruce od mozolů, ale hrozně mě to bavilo,“ přiblížil otec nové české reprezentantky první tenisové krůčky své dcery, ale i vlastní zkušenost s populárním sportem.

Že by jeho dcera mohla být úspěšnou sportovkyní, napovídala už dětská léta. „Od začátku bylo mou vizí, že by Markéta mohla dělat sport na vrcholové úrovni. Bylo jasné, že na to má. Jeden rok se postavila na lyže a další rok jsme jeli do Alp. Začala hrát florbal a hned začala za školu dávat góly. Také výborně běhala nebo hrála s kluky fotbal. Když jsme jí dali do ruky pingpongovou pálku, okamžitě začala vyhrávat,“ byla si rodina Vondroušové vědoma, že jejich dcera oplývá mimořádným sportovním nadáním.

Variant bylo tedy více, nakonec ale zvítězil právě tenis. „Upřímně, chtěl jsem, aby hrála Markéta tenis, protože je šikovná, má cit pro balonek a šlo jí to dobře. Kdyby jí ale tenis nešel, mohla dělat třeba volejbal, který hrála na vysoké úrovni její maminka,“ je hrdý otec rád, že volba nakonec přeci jen padla na „bílý sport“.

První turnajové úspěchy

„Někdy okolo roku 2005 se začal hrát v Čechách organizovaně minitenis, to se konalo Mistrovství republiky. O rok později si jí na druhém minitenisovém mistrovství všimli na Štvanici. Markéta posléze o další rok později postoupila na celorepublikový turnaj do Brna, kde jí viděl i Sláva Doseděl. To už se jednalo o babytenis a hrálo se tedy na velkém kurtu s odlehčenými míči. Jedna o rok starší slečna tu byla také dobrá a Markéta s ní při svých sokolovských začátcích hrávala vyrovnané zápasy. Jmenovala se Bára a měla výborné údery, ale neměla tak dobrý pohyb, chyběla jí vůle a byla i trochu línější,“ vzpomněl si David Vondrouš na první úspěchy své v současnosti sedmnáctileté ratolesti a pokračoval.

„V již zmíněném Brně vyhrála Markéta českou kvalifikaci a dostala se na turnaj do chorvatského Umagu. Tam skončila v prvním kole, ale následně vyhrála útěchu - byla osmiletou mezi devítiletými. V západních Čechách vyhrála prvním rokem mezi mladšími žákyněmi zdejší oblastní přebor, kde hrála dokonce s o dva roky staršími děvčaty.“

Poté, co si jí všimli na Štvanici, začala dcera Davida Vondrouše trénovat právě tam. „Kvůli Markétě nabídli klubu TK Sokolov farmu a děti ze Sokolova tak mohly jezdit na tréninky na ČLTK Praha. Sokolov je malý provinční oddíl, kde všechny děti mají jednoho trenéra,“ objasnil podmínky, které panují okolo tenisu v Markétině rodném Sokolově. 

Přechod do hlavního města představoval pro další vývoj hráčky, která se v novém vydání žebříčku WTA poprvé objeví ve druhé stovce, důležitý milník. „Markétě nabídli ubytování a servis na Štvanici v režii klubu. Střídali jsme se tam s mým otčímem a mou bývalou manželkou. S Markéty maminkou jsme se rozvedli v době, kdy jí byly tři roky, ale oba jsme se snažili dceři co nejvíce pomáhat v jejím tenisovém růstu,“ vzpomíná dále David Vondrouš.

Premiérová nominace do ženské reprezentace

Nyní jeho dcera v sedmnácti letech poprvé nakoukne do reprezentace, když bude hájit české barvy na dubnovém semifinále Fed Cupu proti celku Spojených států amerických. A to musí rozhodně hřát u srdce, byť jejímu premiérovému angažování nehrajícím kapitánem Petrem Pálou nahrály různé okolnosti. „Hlavní důvod její nominace je samozřejmě ten, že nějaké hráčky účast odřekly. Kdyby se tak nestalo, asi by nominovaná nebyla. Je to v každém případě velká věc pro ni i pro celou rodinu. Grandslamy a Fed Cup jsou mnohem víc vidět než menší turnaje, byť by je třeba Markéta vyhrála. Takto se dostane do širšího povědomí veřejnosti,“ libuje si.

Zároveň podotýká, že týmové soutěže nejsou pro Markétu ničím neznámým, naopak. Cítí se při nich jako ryba ve vodě. „Vždy hrála týmové soutěže výborně. Na pozici jedničky dovedla Českou republiku k vítězství v Summer Cupu, ve Winter Cupu a později i v juniorském Fed Cupu. Často tam měla stoprocentní bilanci ve dvouhře i ve čtyřhře,“ je si vědom dceřina nadání David Vondrouš.

Podpora, ale i strach z létání

Ten pokud může, snaží se dceru na domácích akcích osobně podporovat. „Byl jsem se za Markétou podívat na turnaji WTA v Praze, potom i na extralize, ale do ciziny za ní nejezdím. Mám děsný strach z létání a do letadla sedám jen v nejvyšší nouzi. Teď ale Markéta hraje o kvalifikaci na grandslamu a tam bych o cestě uvažoval. Do Paříže se dá ještě dojet autem, jinde by to bylo horší,“ nechce si případně nechat ujít dceřinu premiéru na jednom z turnajů velké čtyřky i navzdory dopravním komplikacím. Ostatní turnaje sleduje poctivě na internetu. „Jsem jejím velkým fanouškem,“ dodává.

Sympatická tenistka si šla vždy za svým cílem, vzdorovitý postoj nevykazovala. „S Markétou nikdy nebyly problémy. Ona si od začátku uvědomovala potenciál, jaký má, a přišla jí vždycky škoda, kdyby ho neměla využít,“ chválí vzorný přístup dcery, která letos získala dva singlové tituly z turnajů v Grenoblu a Stuttgartu.

Na každého občas dolehne horší období...

Po tenisové stránce to ale nebylo vždy růžové, ostatně jako u všech sportovců. „Samozřejmě, ani jí se nevyhnulo krizové období. Před třemi lety byla v semifinále v Paříži i ve Wimbledonu a pak přišly porážky. Tehdy jí nebylo ani patnáct let, takže to nebylo snadné. Na turnaji družstev v Summer Cupu v Rakovníku prohrála s Věrou Lapkovou z Běloruska, když vedla 3:0, pak to na ní dolehlo a za stavu 3:6 a 0:3 vzdala. Pak se jí nedařilo na mistrovství Evropy do 16 let v Moskvě a na olympiádě mládeže v Číně. Tam porazila v prvním kole holku z Namibie, pak ale prohrála s Číňankou a následoval rychlý přesun do Flushing Meadows, kde prohrála v prvním kole US Open. Turnaje v téhle kategorii vybírá a domlouvá tenisový svaz, ale v tu dobu bylo jasné, že toho na ni bylo moc,“ dumá nad těžšími chvílemi její slibně se rozvíjející kariéry a vrací se ještě detailnějí k počínání na již zmíněné olympiádě mládeže. 

„V té Číně poté, co porazila Namibijku, vedla nad pozdější vítězkou Shilin Xu 2:1 ve třetím setu a 30:15 a dala eso z prvního i z druhého podání, ale čínská rozhodčí ji pokaždé pískla aut a ona se složila. Pak musela čekat v Číně až do konce turnaje a pak během jednoho dne přes Prahu letěla do New Yorku na US Open, kde hned nastoupila a prohrála v prvním kole,“ upřesňuje.

Co bude dále?

Jaká je vlastně Markéta mimo tenisové kurty? „Není příliš sdílná. O jejích chlapcích se nebavíme, i když nějaké informace samozřejmě mám. Potkáváme se nejčastěji u mých rodičů. Markéta tráví v Sokolově minimum času, spíše je v Praze. Tam se za ní občas jedu podívat,“ přiblížil osobní život hráčky, u níž předpokládá další výkonnostní vzestup. „Cíle jsou postupné. Byl bych rád, kdyby se dostala do kvalifikací na grandslamy a pak třeba do stovky, ale určitě jí nechci nakládat nějaké velké věci,“ prozrazuje, jaký by si přál další vývoj věcí.

Zároveň přidal David Vondrouš i jedno zajímavé srovnání. „V Markétině ročníku byla nejvýše Američanka Bellisová. S Markétou hrály spolu čtyřhru v Paříži a Markéta ji přímo tam v osmifinále porazila 6:0, 6:4. Bellisová je aktuálně 55. na světě a před dvěma a půl lety porazila na US Open Dominiku Cibulkovou.“ Jak vidno, potenciál talentované Češky, která letos vyhrála už 36 z celkových 40 zápasů, je vskutku obrovský.