Budu muset přehodnotit své cíle, směje se po snovém úvodu sezony Federer

- Petr Šístek

Roger Federer nepřestává uchvacovat tenisové fanoušky ani po zisku osmnáctého grandslamového titulu. Na úvodním Masters sezony v Indian Wells se nejlépe popasoval se specifickými pouštními podmínkami, ve finále přehrál Stana Wawrinku 6:4 a 7:5 a získal druhý titul sezony. Ten jej v žebříčku ATP vynesl již na šestou pozici, avšak impozantní zejména je, že v letošní sezoně švýcarský elegán získal téměř dvojnásobek bodů oproti aktuálně druhému Rafaelu Nadalovi.

Pětatřicetiletý Federer se přitom letos vrací na kurty po půlroční pauze zaviněné zraněním kolene. „Když jsem v prosinci cítil, že se vše vyvíjí dobře, měli jsme s týmem schůzku ohledně žebříčkových cílů pro nadcházející sezonu. Žebříček sice není hlavní, ale chtěl jsem si nějaký cíl stanovit. A naplánoval jsem si, že bych chtěl být po Wimbledonu v první osmičce,“ svěřil se Švýcar s cílem, který nyní působí již značně úsměvně.

„Kdybych v Austrálii prohrál brzy, propadnul bych se až k 35. místu světa. Nyní je to skvělé, avšak své cíle budu muset určitě přehodnotit. Musím přiznat, že s vítězstvím v Austrálii a v Indian Wells jsem nepočítal. Myslím, že nyní bude opravdu důležité si maximálně odpočinout. Doufám, že v Miami budu hrát nejpozději, jak to půjde. Následně, jak jsem říkal, vytvořím plán pro zbytek sezony, zejména pro antukovou sezonu, protože mé cíle se po snovém startu mění,“ sdělil Federer na tiskové konferenci po finálovém triumfu v Indian Wells.

„Nejsem tak překvapen, jako jsem byl v Austrálii, ale stále je to pro mě opravdu velmi nečekané. Znovu jsem zde zvítězil a porazil jsem skvělé hráče. Myslím, že nemůžu být šťastnější. Je to pro mě absolutně vynikající start do nového roku. Vloni jsem snad nehrál ani v žádném finále kromě Brisbane. Je to pro mě dramatická změna a mám z ní skvělý pocit,“ vzpomíná švýcarský tenista na loňskou sezonu, v níž ho sužovalo zranění.

Ve finále turnaje v Indian Wells si se Stanem Wawrinkou zopakoval semifinálový souboj z letošního Australian Open. A ke zdolání svého krajana mu pomohl i trenér Ivan Ljubičič. „Připomínal mi, co jsem proti Stanovi udělal dobře a co bych naopak mohl zlepšit oproti utkání v Melbourne. Bylo to poměrně jednoduché, nemusel jsem příliš měnit svou hru oproti předchozím zápasům. Také jsem mluvil se Severinem Lüthim, který zná Stana mimořádně dobře. Vždy má v zásobě několik podnětných připomínek, které máte tendenci zapomínat, a je dobré si je před zápasem poslechnout. A myslím, že dnes, co mi trenéři řekli, fungovalo velmi dobře,“ chválil svůj štáb.

Přitom po triumfu na Australian Open Federera mírně přibrzdil překvapivý konec ve druhém kole turnaje v Dubaji. „Když jsem seděl v šatně po prohře s Donským, tak mi Severin řekl, že možná je to ta nejlepší věc, která mě mohla s ohledem na turnaje v Indian Wells a Miami potkat. Asi jsem opravdu potřeboval trošku odpočinku, protože jsem z důvodu zranění, s nímž jsem se potýkal po Australian Open, nebyl stoprocentně připraven. Stále jsem byl unavený. Ale jakmile jsem sem přijel, tak jsem se hned od prvního kola cítil dobře. Vzrušení, energie, všechno fungovalo,“ netajil se Federer blahodárným vlivem podmínek v Indian Wells, kde triumfoval již popáté v kariéře.

Stan Wawrinka se po finálové porážce během předávání pohárů dokonce rozbrečel. „Sport je plný emocí. Ať už zvítězíte či prohrajete, občas je to silnější než vy. Vidím to rád. Myslím, že to rádi vidí i fanoušci, že hráči hodně záleží na tom, zda vyhraje či nikoliv. Současně si ale myslím, že Stan může být velmi pyšný na své zdejší vystoupení a vstup do sezony. Odehrál skvělý turnaj a zde v poušti se v minulosti vždy trápil,“ ocenil Federer svého krajana.

V jednu chvíli to ale dokonce vypadalo, že se Federer svému kamarádovi směje. „Snažil jsem se ho rozveselit. Stan o tom ví. Když se na mě podíval, nechtěl jsem, aby viděl můj smutný obličej. Díval jsem se na něj s úsměvem a snažil se mu sdělit, že vše bude v pořádku. Myslím, že se mi to podařilo,“ uvádí vše na pravou míru švýcarský gentleman.

Dobré vztahy mezi oběma tenisty dokumentoval i Wawrinka, který svého přemožitele během svého projevu nazval ko*otem (v doslovném překladu dírou v zadku). Od novinářů pak Roger Federer dostal otázku, zda byl takovým výrazem počastován prvně. „Děláte si legraci? Ne, byl jsem tak nazván již mnohokrát. To je důvod, proč to beru jako kompliment. Kamery nejsou úplně všude a věřte, že nejednou jsem již tak nazván byl. Na kurtu to bylo sice poprvé, ale je to dobrý pocit,“ bral rodák z Basileje vše s úsměvem.

Po Švýcarově famózním vstupu do sezony se nabízí otázka, zda dokáže ovládnout i následující podnik v Miami, kde bude po odhlášení Andyho Murrayho a Novaka Djokoviče plnit roli turnajové čtyřky. „Vím, jak je těžké ovládnout po sobě turnaje v Indian Wells i Miami. To je důvod, proč poletím i do Miami s vědomím, že to bude opravdu těžké. Ještě nevím, jaký budu mít los. Jak víme, turnaje Masters bývají těžké již od úvodních kol. Neexistují zde žádné zahřívací zápasy, a i když narazíte na kvalifikanta, tak jej není snadné porazit, pokud má zrovna dobrý den. A především se hraje pouze na dva vítězné sety, takže rozhodují detaily,“ zůstává Federer při zemi.

Zároveň upozorňuje i na nezanedbatelné odlišnosti obou štědře dotovaných turnajů. „Miami bude odlišné, čeká nás vysoká vlhkost, větrné prostředí, utkání v denních i nočních blocích. Takže se prostě pokusím zůstat zdravý, neboť minulý rok jsem v Miami onemocněl. A absolutní prioritou pro následujících 4-5 dní bude jednoznačně odpočinek,“ hlásí Federer.

Švýcarský tenista se dokáže i navzdory vyššímu věku stále držet na vrcholu. K tomu mu ale dopomáhá velmi rozvážné nakládání s turnajovými starty. „Když hrajete méně turnajů, stávají se mnohem důležitějšími. Pokud byste jich hráli víc, tak se jich mnohdy stačí pouze zúčastnit. Myslím, že hodně hráčů hraje více turnajů, protože díky tomu mohou hrát s menším tlakem. Já tedy pochopitelně hraji pod větším tlakem, ale je pro mě důležitá rovnováha mezi hraním a odpočinkem,“ vysvětluje svůj méně nabitý rozvrh.

Federerovi výrazně pomáhá i skutečnost, že jej pravidelně doprovází jeho početná rodina. „Létáme po celém světě, mnohdy se s dětmi potýkáme i s dvanáctihodinovým časovým posunem. Pokoušíme se jej ale překonat, jak nejrychleji je to možné. Snažím se být dobrým tátou i manželem. Je důležité vše skloubit, aby pro mne běžné dny nekončily příliš pozdě. Bohužel musím kupříkladu absolvovat během dne i masáž, která mě nebaví, protože mi bere čas, který bych mohl strávit s dětmi. Je potřeba s časem dobře hospodařit. Všichni chápou, že musím v noci dobře spát a nemohu být každé ráno vzbuzen. Ale s dětmi je to skvělá zábava,“ nemůže si rodinný doprovod vynachválit.