Magické spojení opět zafungovalo! Dominikánský přízrak v Quitu zkompletoval zlatý hattrick

- Petr Šístek

Victor Estrella-Burgos a Quito. Mezi dominikánským nestorem a turnajem ATP specifickým svou vysokou nadmořskou výškou panuje neuvěřitelné spojení, které dovádí tenisové fanoušky k úžasu. Od vzniku turnaje v roce 2015 se zde totiž z triumfu neradoval nikdo jiný, než mnohými dávno odepisovaný Estrella-Burgos.

Dominikánský tenista se po většinu kariéry potácel v podpalubí žebříčku ATP. Dnes ale již nikoho nepřekvapí, že svou cestu vzhůru zahájil před čtyřmi lety právě v Quitu. V ekvádorské metropoli ovládl challenger a poprvé v kariéře se pronikl do druhé stovky. O rok později, ve třiatřiceti letech, mělo jeho žebříčkové postavení premiérově dvoucifernou hodnotu.

Mezi tenisovou elitu Estrella-Burgos pronikl zejména díky skvělým výsledkům na podnicích se specifickými podmínkami. Zatímco na vzdálených turnajích byl považován za řadového pěšáka, v Latinské Americe vyhrával challengery a první větší průlom na okruhu ATP zaznamenal v Bogotě, kde v extrémní nadmořské výšce postoupil až do semifinále.

Před dvěma lety ale nastal pro dominikánského veterána zásadní zlom. Do kalendáře ATP byl totiž zařazen turnaj v Quitu. Tedy antukový podnik, na který se ale díky jeho vysoké rychlosti neváhali hlásit ani specialisté na betony. Victor Estrella-Burgos zde tehdy ve finále šokoval 14. hráče světa Feliciana Lópeze a senzačně si došel pro turnajový titul. V průběhu sezony se pak vydrápal dokonce na 43. pozici žebříčku ATP, která je pro něj dodnes životním maximem.

Loňský rok ale rodák ze Santiaga nezačal nijak oslnivě a očekávalo se, že po odečtu bodů za triumf v Quitu vypadne z první stovky. Estrella-Burgos ale opět dokázal, že mu jsou tamní podmínky šité přesně na míru a dokázal titul obhájit.

V letošní sezoně byl turnaj o týden posunut, což mělo za následek, že dominikánský hráč v Quitu startoval až jako 156. hráč světa. A přestože měl velmi krutý los, tak si již nikdo neodvážil pochybovat, že je nutno s tamním králem počítat.

Victor Estrella-Burgos již v nervy drásajícím osmifinále vyřadil turnajovou jedničku Iva Karloviče po zcela vypovídajícím výsledku 6:7(7), 7:6(5), 7:6(8). Nezastavilo jej 39 es soupeře ani tři mečboly, kterým byl nucen čelit. Do finále pak postoupil po dalších dvou vyhraných tiebreacích nad Thomazem Belluccim a rozhodující bitvu proti Paolu Lorenzimu ovládl až ve zkrácené hře třetí sady, v níž odvrátil i mečbol.

„Získat zde tři tituly je pro mě skvělý úspěch. Toto finále bylo bezpochyby tím nejtěžším. Paolo mi nedal nic zadarmo, protože je skvělým bojovníkem,“ zářil po triumfu Estrella-Burgos, který je tak i nadále příslušníkem elitní světové stovky. Zatímco jeho žebříčkoví sousedé ale mnohdy čekají na svůj premiérový titul, on má ve své sbírce již tři. A ještě impozantnější je, že je dokázal získat během tří let na tomtéž místě.

Zdá se, že v Quitu působí nějaké magické síly, které mají na hru nezdolného Dominikánce blahodárný vliv. „Tajemství mého zdejšího úspěchu sdělím, až ukončím kariéru,“ směje se Estrella-Burgos. A nutno mít na paměti, že jeho ekvádorská sbírka rozhodně nemusí být konečná. „Určitě se sem vrátím i příští rok. V Quitu budu hrát pokaždé, až do důchodu,“ hrozí tamní šampion svým soupeřům.