Juan Martín del Potro završil velký návrat životním obratem!

- Petr Šístek

Stále teprve osmadvacetiletý Argentinec letos po téměř dvouleté vynucené zdravotní pauze způsobené operaci obou zápěstí vstupoval do tenisového kolotoče prakticky znovu od nuly. Ziskem olympijského stříbra ale potvrdil, že může pomýšlet na návrat mezi nejužší světovou špičku a srdceryvný comeback završil ziskem dvou bodů ve finále Davis Cupu proti Chorvatsku, čímž velmi výrazně přispěl k zisku premiérového titulu své země.

Dosud největším a možná stále poněkud nedoceněným úspěchem Juana Martína del Potra byl titul z US Open 2009, kde se stal jediným tenistou, který v letech 2006–2013 dokázal narušit grandslamovou hegemonii hráčů velké čtyřky. Nyní je ale nutno připustit, že sympatický Argentinec staví úspěchy z letošní sezony, které přišly až po překonání vleklých zdravotních problémů, o poznání výše.

Do tenisového kolotoče totiž rodák z Tandilu vstoupil až v únoru na turnaji v Delray Beach. Tehdy se krčil na 1042. pozici žebříčku ATP a mezi fanoušky panovaly obavy, zda z jeho strany opět nepůjde jen o epizodní vystoupení na turnaji, po němž jej opět zastaví zdravotní problémy, které jej v posledních letech brzdily se železnou pravidelností.

Del Potro se sice rozhodl vynechat Roland Garros a ve Wimbledonu se po prohře s Lucasem Pouillem ve třetím kole zdálo, že na ty úplně nejlepší zatím nestačí, avšak to se již blížil jeden z vrcholů sezony, kterým byly olympijské hry. Majitel bronzu z Londýna 2012 ale má na rozdíl od mnohých jiných tenistů ke klání, jež se koná pouze jedenkrát za čtyři roky, velmi kladný vztah, což dokázal již v první kole. To se totiž vypořádal s velmi krutým losem, který mu hned na úvod postavil do cesty úřadující světovou jedničku Novaka Djokoviče, a srbského fenoména posledních let vyprovodil z kurtu ve dvou tiebreacích. Své snové přestavení následně završil postupem do finále, v němž po boji podlehl Andymu Murraymu.

Ve výborných výkonech pokračoval i na následném US Open, kde rovněž skončil až na raketě pozdějšího vítěze, když ve čtvrtfinále byl nad jeho síly Stan Wawrinka. Bezprostředně po turnaji v New Yorku ale přišla na řadu jeho další letošní mise – jeden z mnoha pokusů o zisk salátové mísy pro svou zemi. A del Potro tentokrát přispěl měrou vrchovatou, na úvod semifinálového klání totiž v pěti setech oplatil Andymu Murraymu porážku z finále olympijského turnaje. Výjimečnost tohoto vítězství nejlépe dokumentuje fakt, že pro Skota se jednalo o poslední prohraný zápas v tomto roce.

Po nepovedeném vystoupení v Asii rodák z Tandilu ovládl turnaj ve Stockholmu a připsal si tak devatenáctý singlový titul v kariéře. Poté ale již byla priorita pro zbytek roku jasná. Argentinu totiž čekalo daviscupové finále proti Chorvatsku. Celý svět měl přitom v živé paměti, že druhý největší jihoamerický stát ve finálovém souboji již čtyřikrát neuspěl, z toho hned třikrát za posledních deset let.

Tentokrát ale bylo vše jinak. Juan Martín del Potro v páteční dvouhře nenechal nic náhodě a nebezpečného Iva Karloviče přehrál poměrem 3:1 na sety. V následné čtyřhře se mu ale po boku Leonarda Mayera nepodařilo přidat druhý bod a šance Argentiny na celkové vítězství byly v rázem velmi malé.

Ještě menší ale byly poté, co argentinská jednička v neděli prohrávala s Marinem Čiličem 0:2 na sety. Proti del Potrovi v tu chvíli hovořily snad všechny možné historické statistiky. Nebývalo zvykem, aby hrával tři utkání během daviscupového víkendu a co hůř, nikdy během své kariéry nedokázal otočit zápas ze stavu 0:2 na sety. Rodák z Tandilu ale v sobě shromáždil všechny zbylé fyzické i psychické síly a znovu potvrdil, že Davis Cup je soutěž neomezených možností. Vzepřel se historii, dokázal utkání s Čiličem otočit a po výhře 6:7(4), 2:6, 7:5, 6:4 a 6:3 poslal finálové klání do pátého zápasu. V něm již poté mohl z lavičky sledovat, jak Federico Delbonis hnaný z bouřlivého hlediště i legendárním Diegem Maradonou nedal šanci Ivo Karlovičovi a vybojoval tak pro Argentinu tolik kýžený titul.

Juan Martín del Potro tak znovu potvrdil, že je zpět na okruhu ve vynikající formě a je znovu schopen porážet i ty nejlepší hráče. Můžeme se jen těšit, co nám předvede v sezoně následující a lze očekávat, že by mohl zabojovat o návrat do elitní desítky či o start na Turnaji mistrů.