Davis Cup nevynechávám, říká Veselý. Podmínky v Zenici ho překvapily

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ZE ZENICE: V šestadvaceti letech veteránem českého daviscupového týmu. To je poněkud nevšední úloha, v níž se pro nadcházející střetnutí s Bosnou a Hercegovinou v Zenici nachází Jiří Veselý. Českého reprezentanta totiž v nominaci doplňují osmnáctiletí Tomáš Macháč a Jonáš Forejtek, sedmnáctiletý Jiří Lehečka a ještě o rok mladší Dalibor Svrčina.

Zdá se, že to nejhorší je za ním. Jiřímu Veselému se počínaje Wimbledonem opět začíná dařit. Přidat další střípek do skládačky úspěchů bude chtít v nadcházejícím daviscupovém klání v Bosně a Hercegovině. Český tenista v rozhovoru pro Tenisový svět po svém prvním pondělním tréninku mimo jiné přiznal, že rozhodovat se, zda se nepříliš prestižního utkání zúčastnit, nebylo vůbec lehké.

Jaký byl váš první trénink v Zenici?
Hala je příjemná, středně veliká. Je velmi blízko hotelu, takže zázemí je výborné. Jsme velice mile překvapeni, protože jsme očekávali daleko bojovnější podmínky. Musím říct, že nám tady přichystali nádherný kurt, povrch je výborný, hotel suprový.

Zkusil byste kurt srovnat s těmi na US Open?
V Americe byl povrch o něco rychlejší, přece jenom je to pouze beton. Tady v Zenici jsou jako základ desky, domácí zvolili velice pomalý tvrdý povrch. V zápasech očekávám dlouhé výměny. Bude to fyzicky náročné.

Co říkáte na to, že jste lídr mladého týmu s věkovým průměrem pouhých 19 let?
Krok, který přišel právě teď, byl otázkou času. Je docela radikální, ale myslím, že i správný. Tým může být silný. Je nutné, aby se vytvořila nová parta a aby všichni získali zkušenosti.

Jak jste na tom s ochotou reprezentovat v takovém zápase? Přece jenom je to pouze utkání euro-africké zóny, místo kterého by se dal odehrát kvalitní turnaj a třeba se i posunout blíž k elitní stovce žebříčku.
Když jsem byl nominovaný, zatím jsem žádný Davis Cup nevynechal. Věřím, že to tak i zůstane. Bylo to samozřejmě velice komplikované a těžké rozhodování. Moje pozice není ideální. Jsem kolem 130. místa a do konce roku tolik turnajů nezbývá. Mohl jsem hrát například velký, avšak nepříliš silně obsazený challenger ve Štětíně.

Turnajům dala na rozdíl od vás přednost největší domácí hvězda Damir Džumhur.
Nemá dobrý rok, prožívá podobnou sezónu jako já. Spadl přibližně ke 100. místu a obhajuje ještě spoustu bodů. Jeho krok byl zčásti logický. Člověk někdy musí udělat těžké rozhodnutí. Pro nás je to však pozitivní zpráva.

Cítíte se i s ohledem na jeho absenci být alespoň mírnými favority?
Myslím si, že to je velmi otevřené. Budu nejzkušenějším hráčem utkání. Například oproti Bašičovi (Mirza Bašič je jednička Bosny; pozn. red.) jsem odehrál více zápasů s hráči z nejvyšší světové skupiny. Moje forma se zlepšuje, nemůžu ale říct, že bych se cítil skvěle. Věřím, že pořád patřím do padesátky. Samozřejmě je to ale daleká cesta. Je potřeba být trpělivý a makat.

Máte nějaký cíl do konce roku? Například dostat se do hlavní soutěže Australian Open?
Tento cíl je prioritní. Je možné, že mě to i svazuje. Chybí mi nějakých 150 bodů. Kdybych se letos probojoval do stovky, považoval bych to za velký úspěch. Ještě v červnu jsem měl v sezóně 2019 nahráno jen nějakých 180 bodů, než mě zachránil Wimbledon a další výsledky. Pořád ale čekám na jeden či dva další vydařené turnaje, které by mě do stovky dostaly.