Česká bitva pro Báru! Krejčíková o nesmyslných derby i smutném formátu Fed Cupu

- Johan Čáp

PŮVODNÍ ZRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Sama nemá moc ráda, když je škatulkovaná coby deblistka. Častokrát při rozhovorech uvedla, že hlavní prioritou je pro ní dvouhra. I přesto však bude na US Open u jejího jména upřena pozornost fanoušků a médií právě k deblové části, kde bude spolu s Kateřinou Siniakovou patřit mezi jedny z hlavních favoritek. Barbora Krejčíková se s Flushing Meadows začala sžívat v singlové kvalifikaci. Sžívání to bylo velmi pikatní, hned v 1. kole totiž narazila na svou kamarádku Terezu Smitkovou. A dokázala, že patří mezi vynikající singlistky.

Newyorský kurt číslo 10 je prozatím v kvalifikaci zaslíben české radosti, v pondělí večer na něm ryčela radostí Tereza Martincová, v úterý po poledni si na konci zápasu pořádně zařvala i Barbora Krejčíková. Na tribuně tleskala dojetím její maminka i nadprůměrně naplněné tribuny. Na druhé straně kurtu bylo naopak zklamání Terezy Smitkové.

První letošní české derby ve Flushing Medows prostě mělo šmrnc, i přesto obě hráčky popisovaly, jak nepříjemné pro ně osobně podobné zápasy jsou. Vítězka se v rozhovoru ale dostala i ke svému úspěchu v Torontu, americkému parnu nebo novému formátu Fed Cupu. 

České derby proti Tereze Smitkové jste v prvním kvalifikačním kole na US Open zvládla vítězně, jak byste svůj výkon zhodnotila?
Je velmi těžké hrát hned první zápas proti Češce. Jsem ale moc ráda, že jsem zápas dotáhla do vítězství. První set byl pro mě trošku jednodušší, ve druhé sadě jsme se už hodně pak tahaly. Je super, že se mi zápas povedl podle představ a ukončila jsem ho po dvou setech.

Nakolik těžký duel to byl v kontextu faktu, že jste hrála proti své krajance? Znáte se trošku více?
Terku znám dlouho, protože jsme spolu prakticky vyrůstaly Prostějově. Špatně se to říká, není to nic proti ní, ale je to jen další zápas z kvanta. Je to těžké. Už tak je nás Čechů v kvalifikaci pět a půl a hned na sebe narazíme v prvním kole. Můj názor je, že by s tím měli pořadatelé něco udělat. Taková situace nenastala poprvé a ani naposled. Mělo se možná zavést nějaké pravidlo, které by toto vyřešilo. Takto to bylo těžké pro mě, ale i pro Terku.

První sadu jste ovládla poměrem 6:1. Nebyla jste trochu překvapená, že Tereza Smitková nekladla větší odpor?
Z mého pohledu jsem hrála dobře, nedala jsem jí tak moc příležitostí na obrat. Rozhodila mě až pauza po prvním setu, kdy si nechala ošetřovat rameno. Jak to tak bývá, vůbec mi to nepomohlo. Rozhodilo mě to, najednou jsem tak začala prohrávat a musela jsem se víc vracet. Terka byla rázem na koni, dokonce servírovala na vítězství v setu. I z toho důvodu jsem tak moc ráda, že mi vyšel začátek tiebreaku a rychle jsem vedla. Pak už stačilo jen zápas dopodávat.

Velké množství nejen českých hráčů si letos v kvalifikaci stěžuje na vysoké teploty. Vy jste navíc hrály skoro v pravé poledne. Nakolik se s tím zatím perete?
Už jsem za oceánem pár týdnu. Hrála jsem v Torontu, pak i v Cincinnati. Tam bylo podle mě snad ještě větší horko než tady ve Flushing Meadows. Byla jsem tudíž na podobné teploty i trošku připravená. Podle mě byla nejhorší neděle, to bylo úplně příšerné. Člověk jen vyšel ven a byl hned zpocený. V pondělí už to bylo lepší a tentokrát mi to přišlo úplně v pohodě. 

Jak už jste zmiňovala, odehrála jste v Torontu i Cincinnati debl s Kateřinou Sinikaovou. Nakolik vám to pomohlo v sehrání s Katkou i v případném přechodu z antuky na betony?
Bylo to moc super! V Torontu jsme vyhrály, což je pro nás mimořádný výsledek. Vždyť to pro nás první triumf na turnaji WTA... V Cincinnati to bylo taky moc super, oba dva týdny jsem navíc využila pro sebe jako přípravu na singla. Za mě byl formát, kdy jsem hrála jenom debla, velice prospěšný.

Byl pro vás titul z Toronta jakousi satisfakcí? Je spíše kuriozita, že by měl některý z deblových páru dříve titul z grandslamu než turnaje pod hlavičkou WTA...
Bylo to moc hezké. Navíc i díky tomu, že to bylo zrovna v Torontu. Já to mám totiž v Kanadě hrozně moc ráda. Ten turnaj má obrovskou historii. Každý den, jak jsem chodila do šatny, tak bylo hrozně hezké se dívat na stěnu, kde byli napsání všichni vítězové z minulosti. Vidět všechna ta slavná jména... A najednou na ní budu napsaná i já. Prostě nádherný pocit!

Možná je ještě brzy, ale stanovily jste si s Kateřinou už nějaké cíle pro debla? Nebo vy sama pro singlovou část?
Já jsem Katku v poslední době neviděla, protože hraje v Bronxu. Po Cincinnati jsme se o tom spolu ani nebavily, protože měla pár ní volno a já jsem se naopak přesunovala sem. Věřím, že se jí bude dařit v Bronxu, já si zase pojedu v singlu po své ose. Moc v hlavě nějaký cíl nemám, jedu zápas od zápasu. Každý z nich chci vyhrát.

V posledních dnech proběhla médii informace, že Česká republika obdržela divokou kartu na finále příštího ročníku Fed Cupu. To proběhne po velké revizi celého formátu jako turnaj 12 týmů během šesti dnů v Budapešti. Jak celou reformu coby několikanásobná fedcupová reprezentantka hodnotíte i třeba z pohledu toho, že Budapešť není až tak tradiční město tenisu zaslíbené?
Za divokou kartu jsem bez diskuse moc ráda, čímž nemusíme hrát kvalifikaci. Co se týče samotného formátu, uvidíme až po prvním ročníku. Ale já sama jejím příznivcem moc nejsem. Sice jsem tolik zápasů moc sama nezažila, ale taková atmosféra, jakou naši fanoušci doma vytvořili, to se podle mě nedá srovnat s ničím na světě. To, co jsem zažila loni při finále, bylo opravdu úžasné. Po změně už to nebude nikdy takové, jaké to bývalo. Spíš to bude naopak hrozně smutné finále...

US Open, 1. kolo kvalifikace
BARBORA KREJČÍKOVÁ (124.) [16] – TEREZA SMITKOVÁ (174.) 6:1, 7:6(5)